Další případ BSE by podle zemědělců neměl ovlivnit zájem o hovězí

Objevení šestého případu tzv. nemoci šílených krav (BSE) v tuzemsku by podle zemědělců nemělo ovlivnit poptávku po hovězím mase. "Nepředpokládám, že by to mělo mít vliv," řekl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Také tajemník Agrární komory Jan Záhorka soudí, že by se další kus postižený BSE neměl projevit v zájmu spotřebitelů o hovězí maso.

Podezření na BSE se podle Státní veterinární správy objevilo u osmileté krávy z farmy Zemědělská výroba Kovář v Záblatí na Prachaticku. Zatím ho potvrdil opakovaný test metodou Western Blot. Definitivně bude možné nemoc potvrdit či vyvrátit v úterý nebo ve středu.

Negativní dopad na poptávku vylučuje také předseda Svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser. "Čekáme zvýšení zájmu o hovězí maso, protože kvalita se zvedla a tady to je pozitivní zpráva, že se na BSE vyšetřuje důsledně," prohlásil.

Podle Jirovského je vývoj situace důkazem toho, že v rozsahu domácích porážek skotu se nemoc vyskytuje jen ojediněle. V ČR bylo dosud testováno na BSE 480.000 kusů zvířat. Nákaza se objevila u šesti z nich, pokud se potvrdí i poslední případ.

Aféra kolem BSE v Evropě a následný první výskyt nemoci v tuzemsku předloni v červnu srazily domácí poptávku po hovězím. Postupně se zájem spotřebitelů mírně oživil, ale na stav před kauzou BSE se už spotřeba podle Jirovského nevrátila. Nyní je poptávka a nabídka v zásadě vyrovnaná a situace na trhu je víceméně stabilní, uvedl Jirovský.

V roce 1989 se spotřeba hovězího na hlavu pohybovala kolem 30 kilogramů, po roce 1990 ale klesala. Po pádu na 10,4 kilogramu v roce 2001 se loni mírně zotavila na 11,1 kilogramu.

Od prvního výskytu nemoci v České republice nařídila veterinární správa na BSE testovat veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku. Do té doby se prověřovaly jen určité rizikové skupiny. V roce 2001 platil náklady vyšetřování stát. Od loňska však přešla tato povinnost u poráženého skotu na zpracovatele.