ČZPI: Vína v obchodech jsou zdravotně nezávadná
02.07.2002 | Agris
Všech 23 vzorků (10 tuzemských a 13 dovezených) kontrolovaných v poslední době Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (ČZPI) bylo zdravotně nezávadných a vyhovělo všem jakostním ukazatelům. Uvedla to dnes tisková mluvčí ČZPI Daniela Kolejková.
ČZPI podle mluvčí kontrolovala kromě zdravotní nezávadnosti také jakost a označování domácích i dovážených aromatizovaných a likérových vín. "Vína byla také většinou správně označena, pouze ve dvou případech inspektoři zjistili, že výrobce neuvedl na etiketě všechny předepsané údaje, nebo je uvedl nesprávně," informovala Kolejková.
Vína byla podle ní kontrolována především v distribučních skladech a velkoskladech. Inspektoři se však zaměřili také na kontrolu umístění těchto vín v obchodech. Ze 44 kontrolovaných obchodů byla ve 13 případech (zhruba 30 procent) tato vína nabízena spotřebiteli společně s víny ovocnými. "Zákon o vinohradnictví a vinařství však společné umístění vín z hroznů vinné révy s ovocnými víny nebo jinými vinnými nápoji nepřipouští, protože by je spotřebitel mohl vzájemně zaměnit. V těchto případech inspektoři uložili opatření k nápravě nebo navrhli uložení pokuty," konstatovala Kolejková.
Vína aromatizovaná se vyrábějí přidáním aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů či ochucujících látek nebo aromatických bylin. Bývají doslazována a ke zvýšení obsahu alkoholu se do těchto vín přidává přírodní líh. V obchodní síti se spotřebitel může setkat s aromatizovaným vínem označeným jako vermut, hořké aromatizované víno nebo Americano. Rozdíl je především v použité aromatické látce: do vermutu se přidává pelyněk, hořké aromatizované víno se ochucuje chininem a může tak být i označeno, zatímco víno, označené jako Americano je ochuceno přírodními látkami z hořce nebo pelyňku a současně je žlutě nebo červeně zbarveno.
Likérová vína jsou definována především určitým obsahem alkoholu. Příslušný zákon připouští u těchto vín nejméně 15 a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5% obj. celkového obsahu alkoholu.
Mezi tato vína patří také vína portská. Mohou tak být ale označena jen vína, pocházející z Portugalska. Vyhláška Ministerstva zahraničí č. 63/1987 Sb., v podstatě zakazuje jakékoli užívání názvu "Porto", "Oporto", Port" nebo "Portwine" a další překlady původního názvu kdekoli na etiketách vín, která nejsou portugalského původu. Inspekce takové případy hodnotí jako klamání spotřebitele.
Další články v kategorii Zemědělství
- Sklizeň křenu negativně ovlivnilo sucho (10.11.2026)
- Nový klientský portál usnadní zemědělcům, potravinářům či myslivcům komunikaci se SVS (10.11.2026)
- Krmiva pro psy a kočky z Německa obsahovala nadlimitní množství enterobakterií (09.11.2026)
- Mladí chovatelé na soutěži v neměckém Laasdorfu (09.11.2026)
- Bavlna rodinu nezachrání. Zákaz opia připravil afghánské farmáře o příjmy (09.11.2026)
- Sklizeň vína ve Francii bude podle odhadů letos vyšší, ale zůstane pod průměrem (06.11.2026)
- Hrabošů na polích v říjnu přibylo, situace je druhá nejhorší za pět let (06.11.2026)
- Plemenáři se kvůli šetření sloučí s veterináři. Kolik peněz zbude, není jasné (06.11.2026)
- Zemědělské firmě Zevos z Uherského Hradiště loni klesly tržby, zisk navýšila (06.11.2026)
- Zvýhodní se v posledním kole podpory investic velké a jen připravené projekty? (06.11.2026)

Tweet



