Cesta mladých farmářů po hospodářstvích členů ASZ Kolín, Kutná Hora, Nymburk

O víkendu 9. - 10. listopadu proběhla již druhá exkurze obnoveného Klubu mladých farmářů ASZ ČR. Navštívili jsme širokou škálu farem, z nichž většina je členem ASZ Kolín, Kutná Hora, Nymburk a všichni navštívení hospodaří soukromě a s rodinou. V programu byly zahrnuty nejen farmy zaměřené na rostlinnou produkci, jak je v této oblasti zvykem, ale také farmy chovající skot, pěstující zeleninu a provozující agroturistiku. V rámci večerního programu měli členové klubu možnost se mezi sebou lépe poznat. Probrali též pravidla dotací pro začínající zemědělce a vyměnili si mezi sebou zkušenosti na toto téma.

První zastávkou byla rodinná farma Souček, která hospodaří v okrese Nymburk, konkrétně v obci Činěves. O chod farmy se starají tři generace Součků. Hned na samotném začátku se mladí farmáři dozvěděli o historii farmy a celého okolí, kterou detailně vylíčil František Souček. Začínali na 17 hektarech půdy, které restituovali po rodinných předcích. Spojili se tehdy s ostatními a hospodařili pospolu. Nicméně mnoho lidí o hospodaření zájem nemělo, vystěhovaní sedláci byli šikovní a podařilo se jim prosadit se v jiných oborech. Proto hospodářství začali prodávat, tehdy ještě v restitučních cenách, a Součkovi, kteří naopak chuť hospodařit měli, podíly skupovali. I díky tomu se dostali na dnešní výměru, která přesahuje 1000 ha.

V dnešní době řeší udržitelnost podniku, který provozuje výhradně rostlinnou produkci, kdy je největším problémem cena techniky, která je schopna kvalitně obdělat jejich těžkou, jílovitou půdu. Rozhodli se tedy jít cestou pronájmu adekvátní techniky namísto její koupě.

Ondřej Souček ml., který již od otce převzal část polí, chce v omezeném množství zavést i chov masného skotu, čímž diverzifikuje výrobu.

Další zastávkou byl krásný rodinný statek Havransko, na němž nás provázel majitel René Procházka. Procházkovi začínali v roce 1992 jako úplní nováčci, kteří přišli z Prahy a měli zájem o hospodaření. V počátcích vlastnili 130 hektarů pozemků, na kterých chovali krávy. Dnes mají 200 ha, na nichž produkují hlavně krmivo pro svých 50 kusů masného skotu plemene charolais na výkrm a 22 krav na telení. Celkem 50 ha obdělávají v klasické rostlinné produkci. Mají pouze jednoho zaměstnance a většinu práce zvládají v rodině. Chovají také ovce plemene suffolk, jak sám René Procházka tvrdí, pro „dekorativní účely“.

Procházkovi se věnují obnově krajiny, za což získali v roce 2021 zlatou medaili v programu ASZ ČR Pestrá krajina. Udržují na svých pozemcích velké remízky okolo vodních toků a park, který museli celý obnovit. Dále omezují používání chemických prostředků na ochranu plodin a využívají hlavně zelené hnojení, plodiny vázající dusík v půdě a střídání plodin.

Poté se mladí zemědělci vydali k další rodině Procházkových, tentokrát na statek v Semicích nedaleko Lysé nad Labem. Zde nás přivítal majitel farmy Jan Procházka se svým synovcem Jakubem, pan Procházka totiž hospodaří se sestrou a její rodinou. Celkem farma obhospodařuje 150 ha orné půdy, přičemž 100 ha tvoří zelenina pěstovaná v integrované produkci a na zbylé výměře se daří obilninám. Procházkovi pěstují celkem devět druhů zeleniny, z toho 15 ha cibule a 60 ha brambor. Dříve tvořilo jejich portfolio až 15 druhů zeleniny, ale další zpracování bylo příliš problémové a náklady vysoké. Většinu produkce farmy prodává pan Procházka velkoobchodně přímo ze dvora, přičemž část prodávaného sortimentu nakupuje od jiných zemědělců. Produkty dodává také do řetězců a velkoskladů po Praze a okolí. Farma je členem odbytového družstva LITOZEL.

Členové klubu byli též seznámeni s problematikou skladování zeleniny a zavlažování, jelikož pěstování zeleniny bez zavlažování v podstatě není možné.

Pan Procházka se vše snaží vyrobit kvalitně a šetrně dle zkušeností ze své dlouholeté praxe, s důrazem na minimalizaci chemických postřiků, proto nakoupil naddimenzovanou techniku, aby mohl kvalitně zpracovat těžkou půdu před sázením zeleniny. Dále mají Procházkovi tři kombajny na brambory, aby je mohli rychle vyorat. Namísto skladování a napouštění brambor chemikáliemi proti klíčení je co nejdříve prodávají.

Nejvíce se Procházkovi potýkají se zdlouhavými administrativními procesy a nesmyslnými kontrolami. Problém pro ně činí též nedostatek pracovních sil způsobený válkou na Ukrajině.

Večerní program věnovali členi přednášce Michala Telína na téma dotace pro mladé začínající zemědělce a debatě o budoucnosti klubu.

Druhý den začal exkurzí na farmu Král v Břežanech II nedaleko Českého Brodu, kterou nás prováděl Jan Král st., jenž zde hospodaří se svou rodinou od roku 1991. V začátcích se zabývali, kromě rostlinné výroby, také chovem mléčného skotu, ale ten přestal být po čase ekonomicky rentabilní. Dnes hospodaří na 420 ha orné půdy a k živočišné výrobě se vrátili opět až v roce 2016, kdy začali s chovem nosnic na podestýlce v halách. Tyto haly mají dvě, z nichž každá pojme šest tisíc nosnic. Velký zájem účastníků exkurze vzbudily dva pojízdné kurníky Freehen, ve kterých od roku 2022 chovají Královi nosnice ve volných výbězích. Vejce rozváží každý den, zásobují jimi přes 90 podniků v Praze a blízkém okolí. Zákazníci je též mohou koupit pod názvem „Královská vejce“ na faremní prodejně, farmářských trzích nebo třeba v Kauflandu. Základem je kvalitní krmení pro nosnice, jež z většiny pochází z vlastní produkce, a které si Královi sami míchají.

Rodina zaujala také svými nově vybudovanými fotovoltaickými panely na střeše slepičárny, které dokáží v letních měsících pokrýt dvě třetiny jejich spotřeby energie.

Po návštěvě farmy Králů se zájezd přesunul k vítězům soutěže Farma roku 2014, k rodině Zapletalových. Farma sídlí v Nové vsi u Kolína, ve které Miloš Zapletal již řadu let působí jako starosta. Zde byli mladí farmáři inspirováni diverzním využitím možností, které statek nabízí.

Zapletalovi měli původně kromě klasické rostlinné výroby i sady a živočišnou výrobu, konkrétně chov mléčného skotu. Pan Zapletal popsal potíže s chovem krav v oblasti zaměřené na rostlinnou produkci. Kvůli poklesu ceny mléka chov dojnic v roce 2005 jako poslední z okolí zrušili.

Základ jejich podnikání tvoří rostlinná výroba, hospodaří celkem na 280 ha půdy. Nicméně podařilo se jim najít i nové využití pro původní hospodářské budovy. Vybudovali zde penzion se společenskou místností, která jim umožňuje i organizaci kulturních akcí, mezi něž patří například svatby. Zapletalovi se také rozhodli vybudovat pneuservis, který obsluhují zaměstnanci mimo sezónu polních prací.

Celou prohlídku provázela myšlenka, že nikdo nemusí dělat na věky to co jeho rodiče, naopak je třeba převzít od nich to nejlepší a přidat do toho to své.

Poslední zastávkou byl Statek Jakub pana Müllera sídlící ve stejnojmenné obci nedaleko Kutné Hory. Zde jsme se podívali na chov 40 - 50 dojnic holštýnského skotu a výkrm býků. Zvýšený zájem členů přitáhli jedinci plemene wagyu, jejichž maso je typické svým mramorováním. Kromě skotu se na statku věnují také výkrmu krůt, kachen, kuřat a prasat na objednávku. Maso dále zpracovávají a cílovým zákazníkům tak mohou nabídnout špekáčky, párky, klobásy, sekanou a lančmít. Mladý Tomáš Müller také nabízí službu lisování balíků zemědělcům z okolí.

Hlavním problémem je obstarat krmení, jelikož hospodaří jen na 43 ha vlastní půdy, kupují tedy siláž, senáž a slámu.

Na závěr bychom chtěli za celý klub poděkovat Michalovi Telínovi za detailní a praktickou přednášku o dotacích. Děkujeme!

Text: Anna a Jan Královi a Ondřej Souček