Česku chybí palivo pro zelenou energii

Čeští výrobci energie mají problém: rádi by vyhověli vládě, ochráncům přírody i Bruselu a dělali víc elektřiny i tepla z obnovitelných zdrojů. Jenže jim chybí klíčová surovina: biomasa. Právě biomasu (především speciální plodiny jako šťovíky, konopí či rychle rostoucí trávy) považují odborníci za nejperspektivnější "zelené" energetické palivo v podmínkách Česka. Pro nové vodní elektrárny už není na řekách dost místa, lokalit vhodných pro větrné elektrárny je málo, solární či geotermální energie je drahá.

Rakouský vysavač v chodu

Jenže biomasy se nedostává. "Doslova ji od nás vysává Rakousko, kde je osvobozena od DPH. My z ní daň odvádět musíme a nemáme šanci Rakušanům ve výkupních cenách konkurovat," stěžuje si šéf představenstva teplárenské společnosti Dalkia Zdeněk Duba.

Dalkia patří mezi nepočetné výrobce tepla, kteří chystají větší investice do kotelen na biomasu. V Krnově, kde zkouší výrobu "zeleného" tepla už třetím rokem, chce postavit zdroj na spalování speciálních energetických plodin. "Problém je ale v surovině," říká Duba. "Zemědělci jsou dotacemi motivováni k tomu, aby udržovali půdu v klidu, ne aby se pouštěli do pěstování šťovíku či amarantu." Farmáři mohou letos od státu dostat až tři tisíce korun na hektar půdy oseté energetickými plodinami. Je to o tisíc korun víc než loni, přesto to nestačí. Hugo Roldán z ministerstva zemědělství odhaduje, že se letos na šťovík, amarant a podobné rostliny využije zhruba stejná plocha jako loni. A ta činila v celé republice pouhých 640 hektarů. Tedy o plnou třetinu méně než v roce 2005. "Pokud se systém dotací zemědělcům nezmění, nevidím šanci na změnu," krčí rameny Duba.

V nejistotě tonou i další investoři: opatovická elektrárna International Power se chystá postavit za 3,5 miliardy korun nový elektrárenský blok. "Pořídíme fluidní kotel, ve kterém se dá spalovat jak uhlí, tak biomasa. Které palivo převáží, není jasné. I když bychom biomase dali přednost," říká mluvčí Pavel Hypius.

Také gigant ČEZ včera oznámil, že chce na biomasu přestavět svou Elektrárnu Hodonín. Tam dnes topí hlavně lignitem z nedalekého dolu, jeho zásoby se ale vyčerpají kolem roku 2012 a ČEZ řeší, čím jej nahradit. Volba padla na biomasu, bez pomoci státu se ale záměr těžko podaří dotáhnout do konce. "Při přípravě projektu počítáme i s účastí orgánů státní správy - především kvůli zajištění podpory v oblasti produkce a dopravy biomasy do elektrárny," říká manažer ČEZ Jiří Feist. Hodonínský projekt má podle něj ukázat, jaké legislativní úpravy jsou nutné, aby se produkce biomasy v zemi zvýšila.

Podpor zatím víc nebude

Vyšší dotace na biomasu ale zatím na obzoru nejsou. A to ani přesto, že čeští pěstitelé energetických plodin mají od letoška nárok také na peníze z Evropské unie. "Tato evropská podpora, známá pod názvem uhlíkový kredit, činí 45 eur (asi 1300 korun) na hektar půdy, osázené energetickými bylinami. Předpokládáme ale, že uhlíkový kredit nahradí stávající dotace, které hradíme z národního rozpočtu," říká Hugo Roldán. Ten souhlasí, že biomasa se u českých farmářů oblibě netěší, na svědomí to podle něj má jednak jejich "konzervativní myšlení", jednak nízké ceny, jež jim nabízejí energetici.

Většina domácích politiků je přesvědčena, že vyšší podpora pěstování biomasy energetiku nespasí: "I kdybychom veškerá pole, lesy a parky použili na pěstování energetických plodin, jejich spalováním dostaneme sotva pětinu energie, která se u nás dosud vyrábí z uhlí či ropy," říká ministr průmyslu Martin Říman, pod jehož úřad energetická politika spadá.

A ministr životního prostředí Martin Bursík, který nejhlasitěji volá po zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů? Ani ten neprosazuje změnu v dotacích pro zemědělce, problém by měl podle něj dnes řešit hlavně Energetický regulační úřad výraznějším cenovým zvýhodněním "zelené energie", později prý pomůže chystaná ekologická daňová reforma.