Česko a Rakousko si vymění skoro 42.500 metrů čtverečních území
15.10.2003 | Hospodářské noviny
Česká republika a Rakousko si vzájemně vymění skoro 42.500 metrů čtverečních území. Udělají to zhruba na deseti místech, většinou tam, kde se změnily vodní toky. V menšině případů půjde o snazší přístup k nemovitostem. Výměna území nebude spojena s výměnou obyvatelstva.
Se vzájemnou výměnou území počítá ústavní zákon, který dnes schválila Poslanecká sněmovna. Ještě ho musí projednat Senát a podepsat prezident Václav Klaus. Pak teprve začne zákon platit.
"Jsou to technické záležitosti, které ve své podstatě drtivá většina lidí ani nepostřehne," popsal chystané změny na česko- rakouských hranicích ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).
Gross vysvětlil, že Česko má se všemi sousedními státy stálé komise, jež mapují stav na hranicích a od občanů, kteří tam žijí, shromažďují podněty. Mezi tyto podněty patří i návrhy změn souvisejících s výstavbami jezů, změnami říčních koryt a dalšími věcmi. Tyto podněty komise jednou za čas zhodnotí a dají podnět ke změně, popsal ministr práci komisí. Právě z činnosti česko- rakouské komise vyplynula i výměna území, s níž dnes souhlasila dolní komora.
Naopak stále nevyřešeným problémem zůstává situace na česko- polské hranici, kde Česká republika dluží Polsku už 45 let skoro 369 hektarů území. Naposledy na to upozornil v polovině října časopis Týden, podle nějž Varšava začíná zvolna s tímto stavem ztrácet trpělivost. Proti předání území Polsku se však staví starostové obcí v severním pohraničí. Občané tam většinou o plánovaných posunech hranic vůbec nevědí.
Týden před měsícem napsal, že problém začal na konci 50. let minulého století. Polsko se i po skončení druhé světové války snažilo vznášet tradiční územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením současné hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.
Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou zemí navzájem odečetly, zůstalo Československu navíc skoro 369 hektarů, uvedl Týden.
Gross dnes přetrvávání tohoto problému potvrdil. "Je to problém, který nás do určité míry tíží a není zatím skutečně dořešen," uvedl.
Další články v kategorii Zemědělství
- EU pozastavila na rok dovozní cla na hnojiva, netýká se to Ruska a Běloruska (22.05.2026)
- Prezident Agrární komory Doležal obhájil na volebním sněmu v Olomouci funkci (22.05.2026)
- Válka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl (22.05.2026)
- Nová Řada 5: univerzální pracovní traktor pro každodenní provoz (22.05.2026)
- Zemědělský fond spouští příjem hlášení škod u ovocnářů po jarních mrazech (22.05.2026)
- Setkání chovatelů plemene limousine ve Vilémovicích (22.05.2026)
- Samosběry jahod u Olomouce se blíží. Pěstitelé lákají na zajímavé odrůdy (21.05.2026)
- Šéf Agrární komory: Zemědělství je v krizi, měla by o tom jednat vláda (21.05.2026)
- Eurostat: Počet včelstev na farmách v EU byl v roce 2023 rekordní, v Česku klesl (21.05.2026)
- Ministr Šebestyán: Mrazy závažně poškodily sady, příští týden eurokomisaři moji písemnou žádost osobně zopakuji (21.05.2026)

Tweet



