České farmy jsou více než desetkrát větší než v Polsku, podle svazu je to výhoda

Průměrná velikost českých farem je více než desetinásobná oproti Polsku. Na konferenci o budoucnosti českého zemědělství v Senátu to řekla analytička polské Federace chovatelů skotu a producentů mléka Dorota Grabarczyková. V Polsku je průměr 11,42 hektaru, zatímco v ČR 130 hektarů. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha je přesvědčen o tom, že výhodou českého zemědělství je právě velikost v kontextu EU. Podniky díky tomu mohou vyrábět potraviny levněji, řekl.

"Kdybychom měli srovnatelné nákladové, daňové podmínky, tak je (český) větší zemědělec schopen potraviny vyrobit levněji," poznamenal Pýcha. Uvedl, že větší firmy mají zároveň lepší přístup třeba k úvěrům nebo mají možnost mít specializované zaměstnance. Předseda svazu upozornil na to, že farmáři v celé Evropě jsou pod velkým tlakem mimo jiné byrokracie nebo stále větších environmentálních požadavků. Podotkl, že zároveň se do EU může dovážet zboží ze zemí, kde nic takového farmáři plnit nemusí, což se netýká jen Ukrajiny, ale také například zemí skupiny Mercosur, tedy jihoamerického sdružení volného obchodu.

Pýcha také řekl, že ceny na světových trzích, které ovlivňují i částky, za které i čeští zemědělci svou produkci prodávají, vznikají také v zemích, kde jsou farmy výrazně větší. Například v USA je průměrná velikost 200 hektarů, v Kanadě je to 335 hektarů, na Ukrajině 485 hektarů, v Argentině se blíží průměr 600 hektarů a v Austrálii je průměr 3000 hektarů.

Grabarczyková uvedla, že polské zemědělství má výrazně rozdrobenější strukturu než to české. Farmáři tam hospodaří na více než 14 milionech hektarů. Uvedla, že V Polsku je přes šest milionů kusů skotu a z toho přes dva miliony jsou dojnice.

Dojnice chová 155.000 zemědělských podniků, z nich 85.000 dodává mléko ke zpracování. Celková produkce přestavuje 12,5 miliardy kilogramů mléka ročně a zhruba 70 procent objemu zpracují družstevní mlékárny. Grabarczyková řekla, že 60 procent zvířat je ve stádech do devíti kusů. Farmy, které mají 100 a více kusů, tvoří necelé procento. U prasat je průměrná velikost stáda 171 kusů, přes 50 procent produkce se realizuje ve stádech s více než 1000 kusy prasat.

Podle posledního integrovaného šetření Českého statistického úřadu z roku 2020 jsou v Česku sice nejméně početnou skupinou velké zemědělské podniky, které tvoří sedm procent ze všech téměř 29.000 zemědělských subjektů, ale zároveň hospodaří na 63 procentech z celkové výměry zemědělské půdy a podílí se na chovu hospodářských zvířat ze 77 procent. Za loňský rok podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) podporu dostane 29.827 zemědělců.

Česko má i odlišnou podobu zpracování mléka. Předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček loni v listopadu na konferenci ve Sněmovně řekl, že na českém trhu působí globální hráči. Podle svazu deset největších firem v roce 2022 zpracovalo 76 procent z objemu dodávek mléka ke zpracování, v roce 2021 to bylo přes 67 procent. Největší zpracovatelé jsou například mlékárna Pragolaktos, která patří do skupiny Müller, nebo jihočeská Madeta. Mezi deset největších zpracovatelů patří také firmy ze skupiny Agrofert Olma a Tatra.

Pýcha také zmínil, že z ČR se vyváží suroviny a dováží přidaná hodnota. Podle mlékárenského svazu se 23 procent produkce mléka vyváží do zahraničí, což představuje ročně asi 650 milionů litrů a ze zahraničí se doveze 46 procent tuzemské spotřeby mléčných výrobků.

Na základní platbě BISS, kterou získávají podniky na hektar půdy, dostávají nyní zemědělci v Polsku 118 eur na hektar, tedy 2909 Kč. V ČR je aktuálně sazba 1760,44 Kč. K tomu dostávají zemědělství takzvanou redistributivní, což bylo i téma, které vyvolalo v Česku protesty Agrární komory nebo Zemědělského svazu. Od loňského roku se na nich rozděluje v ČR 23 procent z částky na přímé podpory. V Polsku je 12 procent a dostávají ji zemědělci, kteří hospodaří na ploše do 300 hektarů a platbu dostávají jen na 30 hektarů. Sazba v Polsku je 40 eur na hektar, tedy 986 Kč. V Česku dostávají platbu na prvních 150 hektarů všichni zemědělci, sazba je 3536,47 Kč na hektar.

Podpora v zemědělství ve vybraných zemích EU v dotačním období 2023 - 2027
 PolskoRakouskoČRDánskoFrancieIrskoNizozemíSRNRumunsko
BISS118 EUR/ha208 EUR/ha71,27 EUR/ha243,25 EUR/ha127 EUR/ha159 EUR/ha193 EUR/ha151,6 EUR/ha99,5 EUR/ha
Redistributivní platba

38,84 EUR/ha

do 30 ha

44 EUR/ha do 20 ha

22 EUR/ha

20-40 ha

153,9 EUR/ha

do 150 ha

-

48 EUR/ha

do 52 ha

43,14 EUR/ha

do 30 ha

49 EUR/ha

do 40 ha

67,08 EUR/ha

do 40 ha

40,25 EUR/ha

41-60 ha

52,22 EUR/ha

do 50 ha

Mladý zemědělec60,6 EUR/ha

66 EUR/ha

do 40 ha

115 EUR/ha – pokračují,

132 EUR/ha nově začínající

-4 469 EUR/ hospodářství

178 EUR/ha

do 50 ha

2 800 EUR/ hospodářství

134,04 EUR/ha

do 120 ha

48 EUR/h

do 50 ha

Rozpočet na přímé platby EU (I. pilíř)17,33 mld EUR3,38 mld EUR4,18 mld EUR4,11 mld EUR34,23 mld EUR5,93 mld EUR2,98 mld EUR22,19 mld EUR9,78 mld EUR
Rozpočet PRV (II. Pilíř)4,7 mld EUR2,60 mld EUR1,41 mld EUR652 mln EUR10,04 mld EUR1,56 mld EUR1,08 mld EUR8,24 mld EUR5,03 mld EUR
Počet hospodářství1,4 milionu110.00026.53035.000456.000135.000.51.000276.0003,5 milionu
Průměrná velikost11 ha20 ha130 ha75 ha69 ha33,4 ha32 ha61 ha6 ha

zdroj: Federace chovatelů skotu a producentů mléka

Autor: ČTK

 

 

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info