Češi jedou k moři s pivem. Dělají dobře?

15.07.2006 | Aktuálně.cz

Zástupy českých turistů na cestě k Jadranu vytvořily zvláštní potrubí. Vezou si hektolitry českého piva. Na odpočívadlech na cestě k moři je to dobře vidět. Auta jsou napěchovaná zavazadly a mezi nimi kartony českého piva v plechovkách i v láhvích. Češi chtějí být u moře a současně taky tak trochu doma. Turisté v tom ovšem nejsou sami. České pivovary exportují do letovisek na Jadranu své zboží a láhve s etiketou Budvar, Prazdroj nebo Radegast jsou k mání nejen v Makarské, ale i na velkých ostrovech Korčula nebo Hvar.

"Proč to dělají? Cestovat znamená přece ochutnávat. A když jede někam Čech, měl by zkoušet také cizí piva," říká Jan Kočka, majitel portálu Svět piva.cz. Kočka je stevardem Českých aerolinií, létá do celého světa a ochutnávat místní piva je mu koníčkem číslo jedna. Redakce Aktuálně.cz proto Jana Kočku požádala, aby připravil degustaci hlavních chorvatských piv. A základní otázka byla jednoduchá: Mají Češi důvod vozit pivo na Jadran?

Karlovačko, Ožujsko, Zlatorog! Červená, hnědá, zelená! Vlajkové lodě chorvatských pivovarů vstupují v Chorvatsku do cesty každému, kdo chce svlažit hrdlo. Na první pohled je zřejmé, že největší pivovary jsou tu v reklamě mnohem agresivnější, než jsou Češi z domova zvyklí. Jen letos přece míří na Jadran téměř jeden a půl milionu Čechů a ty je třeba přesvědčit.

Jak si tedy chorvatská piva stojí ve srovnání s Českem? Do redakce Aktuálně,cz přivedl Jan Kočka tři odborníky a společně chorvatská piva rozebrali. Na stole bylo Karlovačko z pivovaru v Karlovaci, Ožujsko ze Zagrebu, Zlatorog (Laško) ze Splitu a také chorvatsko-česká zvláštnost Staročeško z Daruvaru. Daruvarský pivovar založili Češi, kteří v dobách Marie Terezie přišli do dnešního Chorvatska a dodnes si pivo drží svou původní českou recepturu i název. "Není třeba vozit pivo na Jadran! Chorvatská piva nejsou špatná," shodli se všichni degustátoři okolo stolu zaplněného lahvemi s pivem. "Je z nich cítit kvalitní chmel i slad a to je příjemné překvapení."

A hlavní charakteristika? Chorvatská piva jsou stvořena pro plážové popíjení. V chuti méně vyrovnaná nežli česká piva, celkově však lehčí. Dobře vychlazená zalahodí pivařům vůní a chutí, ovšem neunaví tak, jako piva z Česka.

JAK SKONČLA OCHUTNÁVKA?

OŽUJSKO- Vůně chmelu se míchá se slabými ovocnými tóny, i po napití pivo působí nadvakrát. nejprve sladší chutí, poté nálseduje pauza, kterou nic nevyplňuje a nastupuje hořké doznívání. lze si na to zvyknout, někomu kombinace výrazné vůně a postupné dvojí chuti může být příjemná. při delším stání ve sklenici ale vůně rychle slábne, vyprchává.

KARLOVAČKO- Pivo přibližně chutná tak jak voní. chmelové aroma je intenzivní a pivní, láká k napití. chuť sice respektuje vůni, ale je výrazně slabší oproti očekáváním vyvolaným přivoněním. karlovačko je konzumní pivo, ktečrému chybí plnost. na uspokojení chuti po pivu je potřeba si dát víc doušků. vůně chmele si pivo drží poměrně dlouho, postupně, jak vytěkají další složky vůně, je aroma ostřejší.

STAROČEŠKO- Vůně piva připomíná českou venkovskou hospodu - posezení kdesi na latní zahrádce. "nejkulatější vůně" ze všech piv, lze rozpoznat slad i chmel. vůni odpovídá chuť, ale oproti českým pivům není tak ostrá. z piva je poznat vysoké prokvašení a síla obsahu alkoholu. Staročesko chutná jako české pivo, z předložených vzorků má ze všech nejdále k univerzální chuti lehkého piva na zahnání žízně po tenise nebo plážovém volejbalu. není to pivo moře, ale vnitrozemí.

ZLATOROG- Výjimka, nebo to tak má být? "Zatuchlý zápachem, jako kdyby se pivo skladovalo kdesi ve sklepě plném myší. chuť piva je nepříjemně kyselá a zvadlá. i přes vychlazení působí pivo mdle a nepříjemně.

Tisk