BSE vyvolala v uplynulých měsících v Evropě mezi spotřebiteli paniku

Reakce spotřebitelů ve všech zemích Evropské unie, v nichž byl zaznamenán větší počet případů onemocnění skotu nemocí šílených krav (BSE), odpovídala vždy rychlosti, s jakou byly nové kusy nemocného dobytka registrovány. Nemoc se objevila loni v Anglii a nejdéle odolávalo Německo, kterému se nemoc prakticky vyhýbala až do konce loňského roku. V lednu a únoru bylo však i zde zaznamenáno hned několik desítek případů této choroby. V souvislosti s touto zprávou začala spotřeba hovězího drasticky klesat.

Podle výzkumu institutu Forsa se nebezpečí šíření BSE projevilo tím, že počet Němců, kteří nejí hovězí, stoupl na dvacet procent a dalších deset procent konzumaci tohoto druhu masa značně omezilo. Polovina dotázaných dává proto přednost drůbežímu a přibližně třetina vepřovému. Stejný pokles zaznamenal prodej měkkých uzenin poté, co se zjistilo, že řada výrobců do nich v minulosti přidávala ty části zvířecích tkání, které jsou nejvíce vystaveny riziku kontaminace, tedy mozek a míchu či rozemleté části páteře. Německý trh s masem, který navíc poznamenala krize okolo slintavky a kulhavky, jež propukla v únoru v Británii, se vzpamatoval až tento měsíc. Jen v Bavorsku poklesl odbyt masa v lednu o devadesát procent ve srovnání s loňským rokem.

Na podobnou sérii případů BSE, nově odhalených ve Francii, zareagovaly loni v listopadu školní jídelny v Paříži tím, že v jedenácti z dvaceti obvodů metropole nad Seinou stáhly hovězí zcela ze svých jídelníčků. K Paříži se následně přidala řada jiných měst jako Bordeaux, Toulouse či Toulon. Proslulý řetězec podniků rychlého občerstvení McDonald zaznamenal za poslední čtvrtletí loňského roku pokles zisku o sedm procent, přičemž hlavním důvodem ztrát byly právě obavy evropské veřejnosti z nemoci šílených krav.