Brusel jedná o financování svého rozšíření
01.02.2001 | Hospodářské noviny
Přijetí nových členů sníží hospodářskou výkonnost patnáctky a bude klást nároky na rozpočet unie
Brusel jedná o financování svého rozšíření
Evropská komise považuje vyšší platby do společného rozpočtu za možné.
Jaroslav Lenert
Naprosto základní otázkou, přerozdělování peněz v rozšířené unii budoucnosti, se nyní začínají zabývat bruselští činitelé. Včera totiž komisař pro regionální otázky Michel Barnier předložil Evropskému parlamentu zprávu, v níž vypočítává dopady rozšíření na regionální pomoc. Jedná se o velmi citlivou otázku, protože většina oblastí v nově přijímaných zemích by splňovala kritéria pro přijímání pomoci z fondů EU, na což by ale nebyly peníze. To se však dá vyřešit pouze nepopulárními způsoby: omezení výdajů v jiných oblastech, vyššími příspěvky členů nebo snížením pomoci. Všechny tyto metody mají své vášnivé odpůrce v členských zemích, neboť by nakonec museli platit všichni.
Hospodářská situace EU nebude podle zprávy po rozšíření příliš růžová: zatím co občané nových zemí budou tvořit 32 procent obyvatelstva unie, vyprodukují pouze 14 procent celkového HDP a jeho výše na hlavu klesne o 18 procent. Mimo to se bude jednat většinou o chudé země, které budou vyžadovat značnou pomoc. Výrazným příkladem je regionální pomoc, na kterou je dnes určeno 30 miliard eur ročně a po rozšíření pouze 45 miliard. Podle Barniera nepřichází v úvahu jakékoli omezení finančních prostředků; zatím se však neodvažuje navrhovat jejich nárůst. "V budoucí unii budou větší rozdíly, vzdálenost mezi chudými a bohatými se prodlouží. Považuji to za další důvod pro prohlubování regionální politiky EU. Dříve než nastolíme otázku peněz, však musíme přesvědčit všechny o její nezbytnosti a smyslu," řekl. Podle něho je politika soudržnosti "nezbytná pro jednotný vnitřní trh unie; zřejmě bude třeba na ni vynakládat víc, to se však musí prokázat".
Komise proto předkládá čtyři alternativy. Podle první zůstane pro většinu pomoci poskytované podle takzvaného prvního cíle (pomoc regionům, kde příjem na hlavu činí méně než 75 procent průměru EU) v platnosti dosavadní práh. Druhá možnost předpokládá, že do roku 2013 by směřovala pomoc i dnešním adresátům, přičemž by se rozlišovalo, které regiony by nárok ztratily i bez rozšíření a které nikoli. Třetí cestou je celkové zvýšení prahu a podle čtvrté varianty je možno stanovit jiný limit pro stávající členy a jiný pro nováčky. "Máme dva roky na to, abychom se dohodli," tvrdí komisař.
Další články v kategorii Zemědělství
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Sledování vazeb mezi členy rodinných farem v ČR je podle názoru Evropské komise příliš přísné (30.04.2026)
- Požár v obří líhni Agrofertu: Z budovy pro miliony kuřat musely prchat desítky lidí (29.04.2026)
- Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu (28.04.2026)
- Bluetongue: období sezónně prosté KHO pomalu končí (28.04.2026)
- Z Česka bude možné vyvážet hovězí a vepřové maso do Singapuru, uvedli veterináři (28.04.2026)
- U Utína na Havlíčkobrodsku je nová vinice, majitelé budou hrozny sami zpracovávat (28.04.2026)
- Polovina území ČR trpí silným půdním suchem, i kvůli suché a teplé zimě (28.04.2026)
- Studie: Menší pole mohou snížit počet hrabošů v krajině i škody na úrodě (27.04.2026)
- Ruská továrna na hnojiva byla cílem ukrajinských dronů v dubnu již podruhé (27.04.2026)

Tweet



