Brusel chce zakázat obchod s tuňáky, ryba kvůli sushi vymírá

Evropská komise navrhla zákaz obchodu s tuňákem obecným, rybou, která se používá k přípravě japonského sushi. Vědci tvrdí, že ryba kvůli rostoucí popularitě sushi patří mezi ohrožené druhy. Evropská unie zřejmě zákaz podpoří, pro to, aby návrh uspěl celosvětově, ale potřebuje získat na svou stranu dalších 90 zemí světa.

O návrhu komise budou jednat členské státy Unie a pokud se dohodnou, budou prosazovat, aby byl zákaz obchodu součástí smlouvy o obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin CITES, o níž by měly jednat země světa koncem března letošního roku v katarském Dauhá.

"Máme odpovědnost vůči budoucím generacím a pokud hrozí, že navždy vyhyne nějaký druh, musíme přijmout rozhodná opatření. Je naší povinností zachovat náš přírodní kapitál," řekl dnes novinářům eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik.

Podle vědců je dnes v mořích a oceánech jen dvacet procent tuňáků ve srovnání se stavem před čtyřiceti lety. Ve vodách těchto ryb plave 3,2 milionu kusů. Z velké části za to může i způsob lovu, kdy rybáři tuňáky loví v době, kdy se shlukují ke krmení, což devastuje jejich populaci.

Velký rozmach obchodu s tuňákem rostl s popularitou sushi od 70. let dvacátého století. Do té doby byla ryba také oblíbenou trofejí sportovních rybářů a vyráběly se z ní konzervy pro kočky. Maso se stalo vysoce ceněné až v posledních desetiletích, například samurajové jej v minulosti považovali za nečisté a nejedli by ho.

V dnešní době se přibližně 80 procent tuňáka obecného (bluefin tuna) loví kvůli přípravě japonského sushi a ryba je nyní na pokraji vyhynutí. Proto také neustále roste její cena. V Česku se většinou prodává méně kvalitnější a levnější tuňák (yellowfin) - kilogram stojí asi 600 až 800 korun.

Zákaz mezinárodního obchodu má v Unii velkou šanci uspět. Většina ze 27 členských států jej podporuje, proti je podle diplomatických zdrojů jenom Kypr a Malta. Daleko složitější situace ale panuje na mezinárodní scéně. Dá se očekávat velký odpor Japonska, které může na svojí stranu "přetáhnout" i další rybářské země. Pro odsouhlasení zákazu je přitom třeba souhlas dvou třetin ze 175 států světa.