Biopotraviny lidé moc nevyhledávají

Ochutnat jídlo uvařené z biopotravin a seznámit se s produkty ekologického zemědělství měli včera možnost obyvatelé a návštěvníci Olomouce. I když potraviny získané ekologickou cestou zařazuje do svého jídelníčku více osob než dříve, tvoří stále jen zlomek z celkové produkce. V posledních letech se lidé začali více zajímat o to, co jedí, mění své stravovací návyky a chtějí i více informací o výrobcích. Vznikají prodejny zdravé výživy a sortiment biopotravin se postupně dostává i do super a hypermarketů. Na rostoucím zájmu se "podepsaly" i aféry s nemocí šílených krav, používáním dioxinů a PCB. "Přesto všechno se produkce biopotravin rozvíjí pomalu. U nás zatím není dostatečná poptávka. Spotřebitelům také chybí informace a neví, o co vlastně jde," říká Petr Trávníček ze svazu PRO-BIO ze Šumperka, který zastupuje nejvíce zemědělců, výrobců a prodejců bioproduktů v tuzemsku.Nízký odbyt trápí i ekozemědělce ze Svojanova u Bouzova, kteří zde v přírodě šetrným způsobem pěstují třetím rokem jablka a jeřabiny. "Malých zákazníků na odbyt jablek máme poměrně dost, ale potřebovali bychom velkého odběratele. Pro ně však nejsme zajímaví, protože naše produkce není tak vysoká jako u jiných," posteskla si Radka Vaculová z občanského sdružení Permalot.Situaci komplikuje i skutečnost, že jí zatím schází certifikát, který umožňuje prodávat zboží jako produkt ekologického zemědělství. "Abychom jej získali, musí uběhnout tři roky od doby, kdy byla jablka naposledy chemicky ošetřena. Nám chybí půl roku, ale pokusíme se získat výjimku," dodává Radka Vaculová.Zboží, které chce získat certifikát Bio, musí projít náročným procesem schvalování. Zákon o ekologickém zemědělství je u nás dokonce tvrdší a přísnější než v některých zemích Evropské unie. "I když zemědělcům to může komplikovat život, pro zákazníky je to plus. Mají jistotu, že dostávají skutečně kvalitní biopotraviny," míní Klára Kratochvílová z olomoucké pobočky Hnutí Duha. Lidé, kteří se rozhodnou pro nákup ekologicky čistých a kontrolovaných potravin, však musejí počítat s vyšší cenou. Ve srovnání s klasickým zbožím bývají dražší v průměru o dvacet až čtyřicet procent. V Olomouckém kraji nyní funguje více než sto podniků, které hospodaří k přírodě šetrnějším způsobem. Nejvíce jich působí na Šumpersku a Jesenicku.