Bezpečnost potravin: kapr

O kaprech v předvánoční nabídce i o kapru dlouhodobě uváděném na český trh lze říci, že samozřejmě i tato tradiční vánoční potravina musí splňovat podmínky bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti, což zabezpečují veterinární dozorové orgány.

Bezpečnosti kapra jako potraviny se rovněž věnuje Ministerstvo zemědělství (MZe) ve Zprávě o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v rezortu zemědělství v roce 2009, na které spolupracovalo s dozorovými orgány.

Podle tohoto monitoringu cizorodých látek (MCL) byly vzorky kaprů a pstruhů odebírány z chovných zařízeni, přičemž u kaprů nebyla zjištěna rezidua nepovolených léčivých přípravků a veterinárních léčiv, s výjimkou jednoho případu zjištění rezidui leuko-malachitové zeleně (metabolické formy nepovolené látky malachitové zeleně). Obsah chlorovaných pesticidů a perzistentních organochlorových polutantů (PCB) byl ve velmi nízké koncentraci a bezpečně vyhovoval hygienickým limitům.

Ve vzorcích svaloviny kaprů nebyly zjištěny nevyhovující koncentrace dioxinů a DL-PCB vyjádřených v jednotkách toxických ekvivalentů (po přepočtu faktory toxické ekvivalence WHO-TEF Světové zdravotnické organizace WHO). Výsledky všech vzorků byly v intervalu do 50 % limitů. Mykotoxiny nebyly prokázány v měřitelném množství. Přítomnost izotopů radioaktivního cesia nebyla ve svalovině prakticky změřena s výjimkou velmi nízké aktivity cesia (137Cs).