Bezorebná technologie zpracování půdy vede k vyššímu zaplevelení

Při zpracování půdy pro pšenici se stále častěji z důvodu úspory nákladů a práce upouští od používání pluhu. Po kukuřici nebo pšenici je však třeba mít na paměti riziko vyššího výskytu plevelných rostlin a houbových chorob. Při zpracování půdy pro pšenici se stále častěji z důvodu úspory nákladů a práce upouští od používání pluhu. Po listových plodinách jako např. řepce, cukrovce, bramborách nebo hrachu zrnovém jsou pro zakládání porostů pšenice bezorebnou technologií dobré předpoklady.

Po kukuřici nebo pšenici je však třeba mít na paměti riziko vyššího výskytu plevelných rostlin a houbových chorob. Při minimálním zpracování půdy roste výskyt zejména trávovitých plevelů – přibývají sveřepy, psárka polní, pýr plazivý a tomka vonná. Důsledkem je volba vhodného herbicidu a použití vyšší aplikační dávky. Zde je potřeba pamatovat na to, že účinnost herbicidů může být redukována zbytky strniště nebo posklizňovými zbytky, které zůstávají na povrchu půdy. Z houbových chorob tato technologie zpracování půdy podporuje zejména výskyt stéblolamu (Pseudocercosporella herpotrichoides), helmintosporiové skvrnitosti pšenice (Drechslera tritici-repentis) a fuzarióz klasů. V důsledku minimálního zpracování půdy, popř. přímého výsevu, může docházet také ke zvýšení výskytu některých škůdců jako např. slimáčků nebo hraboše polního.