ASZ ČR uhájila redistributivní platbu, zastropování přímých plateb ale opět nebude

Ve čtvrtek 15. února 2024 se uskutečnilo jednání mezi zástupci největších zemědělských organizací, premiérem Petrem Fialou a ministrem zemědělství Markem Výborným. Za Asociaci soukromého zemědělství ČR se schůzky zúčastnili Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, a místopředseda Jan Štefl. Přizváni byli rovněž zástupci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR. Setkání proběhlo na Úřadu vlády a mezi mnoha tématy byly mimo jiné také změny v nastavení přímých plateb, které jsou rovněž hlavním předmětem tohoto článku.

Čtvrteční jednání zhodnotili ministr i premiér jako konstruktivní, a to přesto, že jeho tématem byla nesnadná situace českého zemědělství. To je dlouhodobě zatíženo byrokracií a nejistotou ohledně vhodného nastavení dotační politiky. Předmětem samotného vyjednávání byla celá řada témat a mezi nimi také výsledky jednání koaličních zástupců pro zemědělství k případnému přerozdělení evropských financí na přímé platby. Během setkání bylo ze strany ministra zemědělství konstatováno, že nelze zavést zastropování přímých dotací, protože není zaveden mechanismus sledování majetkové propojenosti podniků. Přitom toto jsou kroky, které ASZ řadu let zmiňuje a vyzývá k jejich naplňování, protože jsou ve specifických podmínkách ČR nezbytným rámcem pro funkční nastavení dotačních pravidel, který pomůže drtivé většině zemědělců – zejména těm středním zhruba od 800 ha do 2,5 tisíce ha. Požadavek ASZ ČR tedy na tomto jednání zněl, aby zřízení mechanismu bylo pro vládu nyní konečně jednou z priorit, neboť se již ztratilo několik let, kdy tento nástroj mohl vznikat. ČR se mu stejně nemůže vyhnout, a to s ohledem na evropský požadavek na transparentní zjištění, u koho dotační peníze nakonec skutečně končí.

Právě pouze zastropování na vhodné úrovni má podle názoru ASZ ČR skutečný potenciál pomoci středním podnikům, jejichž situaci se čtvrteční debata primárně věnovala. Jde nejen o přímé získání nových prostředků pro tyto podniky, ale také o omezení zájmu supervelkých hráčů tyto podniky skupovat. Dále také zaznívaly například návrhy na podporu v zaměstnanosti formou odpuštění sociálního pojištění, které ale zcela vylučují podniky OSVČ, jež nejsou zaměstnanci a přitom se na chodu zemědělského podniku třeba podílí hospodář a celá jeho rodina, avšak bez zaměstnaneckého vztahu. Řešilo se také nezdaňování přímých dotací, které by však vůbec nepomohlo těm podnikům, které nejsou zrovna ziskové, takže návrh se jeví jako potřebný k dalšímu jednání. Každopádně půjde o další nároky na státní rozpočet, takže se budou muset projednat na vládě. Tyto návrhy budou bezesporu přilitím dalších podpor do systému ohrožené skupině středních podniků, avšak neřeší se tím jejich největší problém, a tím je postupující majetkové převzetí velkými investičními a ve své původní podstatě nezemědělskými skupinami. Toto téma pomoci tak zůstalo prakticky nevyřešeno.

Zástupci ASZ ČR kvitovali, že nedojde ke změně v redistributivní platbě na úkor malých farem. Pokud by se totiž navýšil počet prvních hektarů (ze 150 na cca 450 hektarů), na které je poskytována redistributivní platba, finance by se pouze rozdrobily a žádné velikostní skupině podniků by nepřinesly užitek. Pro malé podniky by se platba na hektar výrazně snížila, pro střední by se jednalo o zanedbatelné navýšení částky. Navíc nemá valného smyslu měnit pravidla ve chvíli, kdy redistributivní platba funguje tak krátkou dobu, že není možné zcela uspokojivě vyhodnotit její reálné dopady, pakliže ani nejsou známy hospodářské výsledky za rok 2023. Jako funkční řešení situace středních podniků se tak skutečně ukazuje zastropování dotací. Předseda ASZ ČR jasně podpořil požadavek na podporu středních podniků prostřednictvím investičních podpor z Programu rozvoje venkova a také změny preferenčních kritérií, aby podané projekty mikro, malých a středních podniků měly co největší šanci uspět. Dále se probírala i řada debyrokratických návrhů či možnost proplácení dotací v eurech. Rovněž tyto tři posledně zmiňované náměty jsou obsahem desatera požadavků ASZ ČR, které šly k rukám koaličních činitelů.

Jednání u premiéra bylo velmi potřebné a rozhodně bylo důležitým a věcným přínosem i pro sedláky z rodinných farem, nicméně potřebných témat směrem k nim bylo na tomto jednání méně, než by ASZ ČR předpokládala. Podstatné je, že se ukázalo, že redistributivní platba byla nastavena správně a spravedlivě a ministerstvo zemědělství nenašlo pro její změnu žádnou podporu v koalici. Dosavadní debaty kolem jejího přenastavení primárně vyvolané tlakem z Agrární komory a Zemědělského svazu tak byly spíše ztrátou drahocenného času a energie, které mohly být využity na vyjednávání těch zásadních oblastí slíbeného vládního programu, jež naopak v tomto volebním období ještě vyjasněny nejsou. Několikaleté martýrium kolem této jediné jasné podpory drtivé většině menších farem snad již, doufejme, definitivně skončilo. 

16. 2. 2024

Hlavní kancelář ASZ ČR