AGROTECHNICKÉ A KVALITATIVNÍ ZVLÁŠTNOSTI HYBRIDNÍCH ODRŮD ŽITA

Ing. Ivana Capouchová,CSc.

ČZU v Praze, Katedra rostlinné výroby

Anotace

V pokusech s hybridními odrůdami žita Rapid, Marder a Locarno a klasickou populační odrůdou žita Daňkovské nové se potvrdila důležitost výše výsevku pro uspokojivý vývoj a tvorbu výnosu hybridního žita. Nejvyšších výnosů ve sledovaném souboru dosáhly v obou pokusných ročnících (1995 a 1996) hybridní odrůdy při výsevcích 200, resp. 300 klíčivých zrn na m2. Při užití vyšších výsevků (400 a 500 klíč. zrn na m2) však reagovaly hybridní odrůdy znatelným snížením výnosů a byly ve výnosech předstiženy populační odrůdou Daňkovské nové. U ní se jevil jako nejpříznivější výsevek 400 klíč. zrn na m2.

Při optimálních výsevcích pro hybridní odrůdy (200 a 300 klíč. zrn na m2) se průměrný počet zrn v klasu u nich pohyboval mezi cca 55 - 60, u populační odrůdy Daňkovské nové je průměrný počet zrn v klasu výrazně nižší - při výsevku 400 klíč. zrn na m2 to bylo mezi 44 - 48 zrny.

U většiny sledovaných kvalitativních ukazatelů (objemová hmotnost, HTZ, podíl předního zrna) v obou pokusných ročnících vykazovala populační odrůda Daňkovské nové ve srovnání s hybridními odrůdami lepších hodnot - zrno hybridních odrůd bylo drobnější a celkově méně vyrovnané.

Úvod

Po dvacetiletém šlechtitelském úsilí se dostávají i na naše pole hybridní odrůdy žita, u kterých je využíván heterózní efekt podobně jako u kukuřice a jiných hybridů. Výnosy těchto odrůd jsou ve srovnání s dosavadními populačními odrůdami o 10 - 20 % vyšší, což představuje cca jednu tunu a více na 1 ha. Produkce hybridního osiva je složitá a osivo je tedy dražší než u populačních odrůd. Navíc se hybridní odrůdy vyznačují ve srovnání s klasickými populačními určitými odlišnostmi v tvorbě výnosu a reakci na vnější podmínky (PETR, 1995).

Cílem našich pokusů je získat poznatky o výnosotvorném procesu hybridního žita ve srovnání s klasickou populační odrůdou žita, ověřit některé agrotechnické prvky s cílem maximálního využití výnosového potenciálu žita a zhodnotit jakost hybridního žita ve srovnání s klasickou populační odrůdou.

Metodika

Pokusy s ozimým žitem byly založeny na podzim roku 1994 a 1995 na pokusné stanici ČZU Praha v Uhříněvsi metodou znáhodněných bloků ve čtyřech opakováních po parcelách 15 m2, byly vedeny bez použití pesticidů a hnojiv.

Předplodina : brambory hnojené chlévským hnojem

V prvním roce řešení byla použita pouze jedna odrůda hybridního žita Rapid (SRN) - povolena u nás 1994, ve druhém roce řešení byl pokus rozšířen o dvě další odrůdy hybridního žita - Marder (SRN) - povolena 1992 a Locarno (SRN) - povolena 1996. Jako kontrola byla použita klasická populační odrůda žita Daňkovské nové (Polsko) - povolena 1977.

Výsevky: 100, 200, 300, 400, 500 klíč. zrn . m-2 u hybridních odrůd

300, 400, 500 klíč. zrn . m-2 u populační odrůdy Daňkovské nové

Ošetření v průběhu vegetace: vláčení prutovými branami

Sklizeň: provedena maloparcelkovým kombajnem Hege

V průběhu vegetace byla zachycena dynamika růstu rostlin, po sklizni byl zjištěn výnos a provedeno hodnocení základních výnosových a jakostních ukazatelů žita.

Výsledky a diskuse

Jedním ze základních předpokladů úspěchu při pěstování hybridního žita je volba vhodného výsevku. V pokusu s hybridními odrůdami žita Rapid, Marder a Locarno byly použity výsevky v rozmezí 100 až 500 klíč. zrn na 1 m2, v případě klasické populační odrůdy žita Daňkovské nové 300 až 500 klíč. zrn na 1 m2.

Výnosové a jakostní ukazatele žita jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. V roce 1995 se výnosově jako první umístila odrůda Rapid (při výsevku 200 klíč. zrn na 1 m2, dále při výsevku 300 klíč. zrn na 1 m2 a 100 klíč. zrn na 1 m2 ). Na čtvrtém místě se umístila odrůda Daňkovské nové - výsevek 400 klíč. zrn na 1 m2. Odrůda Lapit reagovala na vyšší výsevky (400 a 500 zrn na 1 m2) výrazným snížením výnosu - při výsevku 500 zrn na 1 m2 byl dosažen vůbec nejnižší výnos z celého sledovaného souboru.

V roce 1996 dosáhla ze sledovaného souboru nejvyšších výnosů opět odrůda Lapit (při výsevcích 200 a 300 klíč. zrn na 1 m2). Na dalších místech se umístily obě další hybridní odrůdy Marcel a Necouranou, rovněž při výsevcích 200 a 300 zrn na 1 m2. Tyto výsledky se shodují zejména s poznatky německých badatelů, kteří doporučují u hybridních odrůd žita výsevky do 300 klíč. zrn na 1 m2. Při výsevcích 400 a 500 klíč. zrn na 1 m2 byly výnosy hybridních odrůd nižší ve srovnání s populační odrůdou Daňkovské nové. U ní se jevil jako nejpříznivější výsevek 400 klíč. zrn na 1 m2. Celkově byly výnosy v klimaticky méně příznivém roce 1996 cca o 0,3 - 0,6 t.ha-1 nižší ve srovnání s rokem 1995.

Dále se potvrdil poznatek, že na vyšších výnosech hybridních odrůd se výrazně podepisuje větší produktivita klasu ve srovnání s populačními odrůdami. Při optimálních výsevcích pro hybridních odrůdy (200 - 300 klíč. zrn na 1 m2) se průměrný počet zrn v klasu pohyboval kolem 60 v roce 1995 a mezi cca 57 - 59 v roce 1996.

U odrůdy Daňkovské nové je průměrný počet zrn v klase výrazně nižší - při výsevku 400 klíč. zrn na 1 m2, při kterém v obou letech dosáhla tato odrůda nejvyššího výnosu, to bylo 49 zrn v roce 1995 a 44 zrn v roce 1996.

V pokusu se dále projevila poměrně značná autoregulační schopnost žita - i při velmi rozdílných výsevcích ve výsledném počtu klasů na m2 v době sklizně nebyly zjištěny u jednotlivých variant výrazné rozdíly. Bylo to dáno jednak vyšším odnožováním u variant s nižšími výsevky a jednak vyšší redukcí počtu rostlin i odnoží u variant s vysokými výsevky - takže výsledný počet klasů na m2 se u nejvýnosnějších variant pohyboval u hybridních odrůd i populační odrůdy kolem 500 klasů na m2 - tedy doporučovaný stav.

Jakostní ukazatele zrna obilnin jsou ovlivněny jednak odrůdou, ale výrazně také průběhem povětrnostních podmínek v ročníku.

A právě výrazně odlišný charakter počasí v době tvorby obilky a dozrávání v letech 1995 a 1996 (v r. 1995 spadlo v Uhříněvsi v červenci 43 mm srážek a v srpnu 58 mm, zatímco v r. 1996 v červenci 106 mm a v srpnu 99 mm srážek) se podepsal na většině sledovaných kvalitativních ukazatelů. Aktivita amylolytických enzymů charakterizovaná číslem poklesu byla v roce 1995 vlivem suchého léta u obou sledovaných odrůd velmi nízká - číslo poklesu dosahovalo extrémně vysokých hodnot - přes 300 vteřin. Naproti tomu v roce 1996 vlivem deštivého počasí v průběhu léta je aktivita amylolytických enzymů vysoká a svědčí o skryté porostlosti - číslo poklesu dosahuje ve srovnání s rokem 1995 cca čtvrtinových hodnot a je na hranici doporučované pro zpracování ve mlýnech (min. 80 - 90 vteřin). O vysoké aktivitě amylolytických enzymů svědčí rovněž v r. 1996 vyšší obsah maltózy ve srovnání s r. 1995. Průměrná tvrdost zrna v roce 1995 se pohybovala kolem 140 b. j., v roce 1996 byla znatelně nižší (kolem 90 b. j.).

Objemová hmotnost zrna se v roce 1995 pohybovala na hranici 730 g.l-1, požadované ČSN 46 1100-4 - Žito potravinářské, v roce 1996 byla objemová hmotnost ještě nižší - ani u jedné varianty nepřesáhla 700 g.l-1 - tedy neuspokojivé hodnoty. Stejně tak hmotnost tisíce zrn byla v roce 1996 nižší ve srovnání s rokem 1995.

Přes výrazný vliv ročníku se v obou letech shodně projevily určité trendy mezi některými jakostními ukazateli hybridních odrůd a kontroly - populační odrůdy. Hybridní odrůdy se ve srovnání s populační odrůdou vyznačovaly drobnějším zrnem - to se projevilo v obou ročnících zejména v nižší HTZ, nižším podílu největší frakce při třídění zrna na sítech a vyšším podílu propadu. Zrno hybridních odrůd bylo rovněž ve srovnání s populační odrůdou barevně méně vyrovnané. V ostatních jakostních ukazatelích nebyly mezi hybridními odrůdami a populační odrůdou zjištěny patrnější rozdíly.

Určitým problémem může být při pěstování hybridních odrůd žita ve vlhkých, deštivých letech výskyt námele. Jak uvádí PETR (1996), větší náchylnost hybridních odrůd žita k infekci houbou paličkovice nachová (Claviceps purpurea) souvisí s pylovou sterilitou a celkově delším obdobím kvetení jednotlivých kvítků žita, vzhledem k menší hustotě pylu v porostu. Tím se zvyšuje riziko napadení houbou. Důsledky semletí sklerocií jsou velmi nebezpečné. Ze zkušeností německých mlynářů, kteří zpracovávají žito hybridních odrůd z cca poloviny osevní plochy v SRN vyplývá, že se musí výskytu námele více věnovat a mnohé mlýny musely urychleně dořešit čištění žita. V “námelových” letech jsou napadány i populační odrůdy, ale méně než hybridní, asi v poměru 40 : 60. Výskyt sklerocií nižší než 0,05% je považován za nezávadný, výskyt vyšší než 2% je již zcela výjimečný (PETR, 1996).

Výskyt námele byl sledován i v našich pokusech. V klimaticky příznivějším roce 1995 byl výskyt námele u hybridních odrůd i populační odrůdy nízký - nepřesáhl 0,1 %. V deštivém, vlhkém roce 1996 byl však u hybridních odrůd zaznamenán výskyt námele až 3,5 %. U populační odrůdy Daňkovské nové to bylo 1,5 - 1,8 %.

Použitá literatura :

PETR, J.: Hybridní odrůdy - nová perspektiva žita. Úroda 9/95, s. 6 - 9

PETR, J.: Do mlýnů přichází žito hybridních odrůd. Mlynářské noviny 5, 1996

Tab. 1: Základní výnosové a jakostní ukazatele žita (Uhříněves, 1995)

Tab. 2: Základní výnosové a jakostní ukazatele žita (Uhříněves, 1996 )

Tab. 2 ( pokrač. )