Zemědělci na Přerovsku upouštějí od chovu prasat

Chovem prasat se ještě před pár lety zabývala takřka každá druhá větší zemědělská společnost na Přerovsku. Kvůli dlouhodobým nízkým výkupním cenám a stále rostoucím nákladům však řada podniků své chovy zrušila.

K útlumu výroby vepřového masa se chce teď připojit také Zemědělské družstvo v Kokorách. To se přitom řadí k největším chovatelům jatečných prasat na Přerovsku.

„Rozhodli jsme se, že chov prasat utlumíme. Důvod je jednoduchý. Musíme přehodnotit dosavadní hospodaření tak, abychom co nejvíce snížili ztráty. Tímto opatřením dojde u nás do prvního čtvrtletí příštího roku k poklesu asi o padesát kusů prasnic,“ potvrdil předseda Zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Podle jeho slov definitivní ukončení chovu prasat však kokorské družstvo zatím neplánuje. „Výrobu vepřového masa úplně nezastavíme, protože máme vlastní porážku, do které jsme investovali nemalé finanční prostředky. Hospodaření však přeorganizujeme tak, abychom prasata soustředili jen do dvou zbývajících stájí,“ upřesnil plány družstva Lichnovský.

Bez podpory nebude vepřové

Kokorští zemědělci však nejsou jediní, kteří se chystají omezit stavy prasat. „Ekonomika je neúprosná. Slibovaná podpora je v nedohlednu, proto i my zvažujeme další omezení počtu chovných prasnic. K takovému kroku jsme byli nuceni přistoupit už v minulosti a k dalšímu úspornému opatření dojde do konce letošního roku. Pokud se nedočkáme radikálního řešení této situace, v zemi nebude panovat jiný trend,“ vyjádřil se místopředseda představenstva společnosti Agras v Želatovicích Jaroslav Hradílek.

Ekonomickým problémům čelí chovatelé prasat už dlouhou dobu. Své chovy tak byly nuceny v minulosti ukončit například zemědělské podniky v Rokytnici či v Prosenicích na Přerovsku.

K vymizení tohoto odvětví zanedlouho dojde ale i v Dřevohosticích. „Chovy prasat už postupně likvidujeme delší dobu. Nelze k tomu totiž přistoupit ze dne na den. Počítáme ale s tím, že k ukončení chovu by mělo dojít během ledna,“ sdělil zootechnik Zemědělského družstva v Dřevohosticích František Nesvadba.

Podle slov chovatelů má likvidaci výroby vepřového masa na svědomí dlouhodobě nízká cena za kilogram živé váhy jatečných prasat. Ta se v současné době pohybuje kolem 30 korun.

„Výroba vepřového masa je dlouhodobě nerentabilní. Výkupní cena neodpovídá rostoucím nákladům a podpora ze strany státu prakticky neexistuje. Každý výrobce vepřového masa se tak ocitá v hluboké ztrátě,“ shrnul situaci ředitel Agrární komory v Přerově František Špalek.

Úbytek chovů nejen v republice, ale i na Přerovsku, potvrzuje také šéf Svazu chovatelů prasat Jaroslav Hajda, který je zároveň předsedou zemědělské společnosti Milotický hospodář na Hranicku.

„Ten problém je v současné době hlavně v koruně a jejím vztahu k euru. Koruna nám výrazně spadla a chovatelé tak tratí. Dopad je takový, že chovatelů prasat v naší zemi ubývá každým měsícem. Odhaduji, že na celém území přerovského regionu už najdeme pouhopouhých šest hlavních producentů vepřového masa, z toho navíc jeden z nich zvažuje útlum. Ještě před pár lety se ale výrobou vepřového masa zabývalo dvakrát více zemědělských společností. Kdysi jsme byli ve výrobě vepřového soběstační, ale podíl domácích chovů neustále klesá,“ vysvětlil Hajda.

Podle něj má výraznou redukci chovů prasat na svědomí stát. „Když dopadne krize na okolní chovatele prasat, každý stát k tomu přistupuje naprosto rozdílně. Francie například výrazně podporuje zemědělce, kteří se ocitají ve ztrátách. Naši zemědělci si však o nějakých kompenzacích mohou nechat zdát. Zastíracím manévrem našeho státu je to, že naoko jedná, ale když přijdeme s jakýmkoliv návrhem, už nic neřeší,“ řekl Hajda.

Chovem prasat se na Přerovsku dosud zabývají například zemědělci v Tovačově. „Není to zisková záležitost, ale zatím chovy prasat rušit nechceme. Před dvěma lety jsme zde dokonce zrekonstruovali výkrmnu. I když všichni víme, že výroba vepřového není výdělečná, zatím se jí držíme. Je to ale spíše ze setrvačnosti,“ řekl ředitel SRS Agro v Tovačově František Vymazal.