Zásadovost

Když jsme po demonstraci 12. března vyjádřili požadavky na přímou podporu mléčného skotu, maje v paměti loňský pád sektoru chovu prasat, začal mediální tanec. Pro ilustraci i oživení paměti vyjímám několik příkladů:

„Ministr odmítl využití nepřiměřeného objemu finančních prostředků na úkor dlouhodobého programu pozemkových úprav, který patří mezi priority“ - z tiskové zprávy Mze 19.3.2009

„Téměř trestuhodným nesmyslem je pak myšlenka, přesunout na podporu welfare dojných krav peníze právě z dlouhodobých projektů, jako jsou finanční prostředky na pozemkové úpravy, o nichž se nejvíce mluví. Producenti mléka patrně nechápou, i když vlastně ani chápat nemusí, že s projekcí a realizací pozemkových úprav jsou mimo jiné spojeny tisíce pracovních míst, jejichž počet by se snížením státní podpory pozemkových úprav jistě ztenčil. Zejména v dnešní době je to sociální hyenismus, a mělo by si to uvědomovat alespoň ministerstvo zemědělství“ - z článku Petra Havla „Totálně nesystémové řešení“.

Mohl bych uvést další reakce, například ústředního ředitele Pozemkového úřadu, šéfa ASZ, šéfa zemědělského výboru Poslanecké sněmovny atd. Jinými slovy zmínka o tom, že by se mohly peníze z pozemkových úprav alespoň v letošním roce využít na odvrácení pádu mléčného skotu působila jako červený šátek toreadora v coridě.

To všechno ale bylo. Na úvod tiskové zprávy Mze z 9.4.2009 se praví: „Dalším 32 Místním akčním skupinám složeným z malých obcí umožní rozvoj přibližně 750 milionů korun převedených z pozemkových úprav. Kromě zlepšování života na venkově má tento krok ministra zemědělství Petra Gandaloviče zajistit rovnoměrné rozmístění skupin po celém území republiky.750 milionů pomůže rozvoji dalších malých obcí. Je také jednou z možností, jak posílit obecní rozpočty, které Evropská komise připravila o peníze z daně z přidané hodnoty, když dodatečně prohlásila, že odpočet DPH u projektů v rámci programů rozvoje venkova nepovažuje za způsobilý výdaj,“ vysvětluje ministr Gandalovič. Kvůli tomu přišly obce o peníze, s nimiž ve svých rozpočtech počítaly.

Co k tomu dodat? Myslím si, že skoro není co. My bláhoví si mysleli, že ministr zemědělství bude řešit mléčný skot, respektive jeho rovnoměrné rozmístění v krajině.

Jan Veleba

P.S.: omlouvám se za přemíru citací, ale v tomto případě to pro pochopení starostlivosti pana ministra o resort jinak nešlo.

Přehled tiskových zpráv a článku k aktuálnímu úvodníku prezidenta Veleby, který dokazuje obrat v možnosti využití financí na pozemkové úpravy ze strany ministra zemědělství Petra Gandaloviče."

Tisková zpráva

Praha, 9. dubna 2009

750 milionů korun podpoří rozvoj dalších malých obcí

Dalším 32 Místním akčním skupinám složeným z malých obcí umožní rozvoj přibližně 750 milionů korun převedených z pozemkových úprav. Kromě zlepšování života na venkově má tento krok ministra zemědělství Petra Gandaloviče zajistit rovnoměrné rozmístění skupin po celém území republiky.

„750 milionů pomůže rozvoji dalších malých obcí. Je také jednou z možností, jak posílit obecní rozpočty, které Evropská komise připravila o peníze z daně z přidané hodnoty, když dodatečně prohlásila, že odpočet DPH u projektů v rámci programů rozvoje venkova nepovažuje za způsobilý výdaj,“ vysvětluje ministr Gandalovič. Kvůli tomu přišly obce o peníze, s nimiž ve svých rozpočtech počítaly.

K původnímu cíli 80 Místních akčních skupin (MAS) přidává ministerstvo zemědělství dalších 32, pro které se našlo přibližně 750 milionů korun v kapitole pozemkových úprav. Pozemkové úpravy nadále zůstávají jednou z priorit Programu rozvoje venkova, tímto krokem ale ministerstvo zemědělství upřednostnilo zlepšování kvality života na venkově a rozvoj komunální spolupráce prostřednictvím sítě Místních akčních skupin, které mají pokrýt celé území České republiky. Význam programu Leader, do kterého Místní akční skupiny spadají, zdůrazňuje EU dlouhodobě. Kvůli trvalému převisu zájmu o rozvojové projekty MAS nad finančními možnostmi pro ně vyčleněnými navrhl ministr zemědělství monitorovacímu výboru Programu rozvoje venkova financovat další MAS a tento návrh našel podporu u  téměř všech členů výboru.

Výdaje na realizaci pozemkových úprav je možné vrátit prostřednictvím takzvaného Barrrosova balíčku - finančních prostředků určených na řešení ekonomické krize, které může každý stát využít podle vlastního uvážení.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí MZe

Pro porovnání reakce na náš požadavek na podporu krav:

Tisková zpráva

V Praze, 19. března 2009

Gandalovič: Požadavky Agrární komory jsou nereálné

Zástupci Agrární komory ČR na dnešním zasedání vznesli požadavky, o kterých předem vědí, že nejsou realizovatelné. V reakci na jejich vyjádření pro média to řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

„Příspěvek ve výši 300 euro za krávu je v současné době nemyslitelný nejen z pohledu možností rozpočtu ministerstva zemědělství, ale i celkové vyváženosti v rámci sektoru,“ uvedl ministr.

Ministr zopakoval, že si je vědom kritické situace v sektoru mléka v současné době. Po kladných hospodářských výsledcích v loňském roce lze podle jeho slov očekávat oživení trhu s mlékem ve druhé polovině letošního roku, nejpozději do konce třetího čtvrtletí.

Ministr odmítl využití nepřiměřeného objemu finančních prostředků na úkor dlouhodobého programu pozemkových úprav, který patří mezi priority MZe. Zemědělci mají k dispozici v současné době 1 600 korun na kus dojeného skotu v rámci národních doplňkových plateb (TOP UP). V nejbližších týdnech ministerstvo spustí program zaměřený na pohodu hospodářských zvířat s využitím záchranného balíčku Evropské unie. Podpora na dojnici by se tak mohla zvýšit až o 1 000 korun oproti současnému stavu. O dalších 1000 korun by se mohla částka zvednout od roku 2010, kdy MZe počítá s podporou trhu s mlékem prostřednictvím článku 68. Ten umožňuje převést až 3,5 procenta z národní obálky na speciální programy a sektor mléka bude podle předpokladů upřednostněn. MZe pomáhá potravinářům a zemědělcům překonat obtížné období také prostřednictvím programů PGRLF, v rámci kterých bylo uvolněno 2,6 miliardy korun. Až 2 miliardy by také zemědělské podniky mohly získat v rámci slev na sociální pojištění zaměstnavatelům, které schválila vláda jako součást protikrizového balíčku.

„Po demonstracích, které v Praze proběhly minulý týden, bych od zástupců Agrární komory očekával návrat k diskuzím u kulatého stolu, nikoli konfrontační a ultimativní jednání,“ řekl ministr Gandalovič.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR

A také článek Havla:

Totálně nesystémové řešení

Ve své podstatě je aktivita úředníků ministerstva zemědělství využít „vychytávky“ v rámci „Aplikace čl. 40 nařízení Rady ES č. 1698/2005 - platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat“ pozitivní zprávou. Využívání právě takových speciálních programů skrytých v možnostech evropské legislativy totiž v ČR stále ještě vázne a je dobře, když se tyto taje objevují. Je tu ale problém - uvedené nařízení hodlá ministerstvo využít zcela nesystémově, diskriminačně a na úkor důležitějších projektů.

V první řadě je nesmyslem využít finanční prémii za welfare zvířat pouze na část hospodářských zvířat, totiž pouze pro skot, a z této kategorie ještě jen pouze na dojný skot. Jakoby ostatní skot dobré životní podmínky nepotřeboval. V druhé řadě je nesmyslem použít řešení, které má formu pětiletých závazků, tedy v zásadě dlouhodobý program, na krátkodobý problém s cenami mléka. Téměř trestuhodným nesmyslem je pak myšlenka, přesunout na podporu welfare dojných krav peníze právě z dlouhodobých projektů, jako jsou finanční prostředky na pozemkové úpravy, o nichž se nejvíce mluví. Producenti mléka patrně nechápou, i když vlastně ani chápat nemusí, že s projekcí a realizací pozemkových úprav jsou mimo jiné spojeny tisíce pracovních míst, jejichž počet by se snížením státní podpory pozemkových úprav jistě ztenčil. Zejména v dnešní době je to sociální hyenismus, a mělo by si to uvědomovat alespoň ministerstvo zemědělství. Nejde ale jen o zmíněná pracovní místa - dokončené pozemkové úpravy chrání majetek obcí (i zemědělců) budováním protipovodňových opatření, identifikují a zcelují pozemky jako podmínku k rozvoji venkova obecně a i jako podmínku k efektivnějšímu zemědělskému hospodaření a mimo jiné zpřístupňují pozemky vlastníkům a umožňují tak, alespoň teoreticky, efektivní výkon vlastnických práv. Pokud má někdo pocit, že toto vše a ještě mnohé jiné přebije zájem o udržení cen mléka, nehájí komplexní zájmy českého zemědělství. Něco jiného je strategický zájem zachování stavů skotu v ČR i samotná produkce mléka jako takového. K tomu jsou však zapotřebí jiné programy (např. článek 68), jiný systém (např. přesun většího množství skotu do horských oblastí) - a zřejmě také jiní lidé, kteří o zemědělství rozhodují.

Petr Havel