Vědci zjistili, podle čeho hýlové volí migrační trasy
16.03.2021 | ceskenoviny.cz
Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal, na základě čeho volí hýl rudý cesty mezi zimovišti a hnízdišti. Tito krásně zbarvení pěvci migrují na nepříliš prozkoumané indoevropské letové trase. Výzkumníci zjistili, že zatímco na jaře ptáci volí cestu s příznivými větrnými podmínkami, na podzim preferují tu, která nabízí dost potravy. O výzkumu za Akademii věd ČR (AV) dnes ČTK informovala Eliška Zvolánková v tiskové zprávě. Na projektu se podílel tým z Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO).
Nejznámější migrace jsou v severojižní ose - z Evropy do Afriky. Využívají je například čápi a vlaštovky. Přelety z Evropy na indický subkontinent jsou podle vědců méně prozkoumané.
Při sledování hýla se výzkumníci zaměřili na pozorování možných překážek a koridorů na této trase. Pomocí matematických modelů se snažili navrhnout ideální trasu pro hýly, následně ji porovnali se skutečnými cestami, které pěvci urazili. Kudy proletěli, zjistili odborníci díky geolokátorům, které ptákům připevnili na záda jako batůžky. Podle ornitologa Tomáše Albrechta jde o první studii, která kombinuje porovnání matematické predikce ideální trasy a trasy skutečné. Podle vědce je hýl rudý jedním z mála evropských ptáků, kteří migrují do Indie.
"Výzkum probíhal na lokalitách od Finska po Bulharsko, přičemž český tým sbíral data v ČR a Bulharsku," popsal Albrecht, který také patřil k iniciátorům studie. "V rámci sběru dat jsme spolu s kolegy překonávali úskalí lokálních povodní, kdy jsme se během odchytů hýlů rudých brodili chvílemi i po krk v rozvodněné Vltavě ve Vltavském luhu, ale zároveň si užívali nádherných scenérií během terénní práce na Šumavě i v pohoří Pirin," doplnil Albrecht.
Vědci nakonec zjistili, že zatímco na podzim chtějí ptáci ušetřit co nejvíce energie a zaměřují se spíše na potravní zdroje, na jaře spěchají na své sídliště. Proto využívají optimální větrné koridory.
Na studii spolupracovali vědci z 16 vědeckých institucí a sedmi evropských zemí. Publikoval ji vědecký časopis Journal of Biogeography.
Další články v kategorii Venkov
- Z krabiček do přírody. Okáči skalní se po letech vracejí do Českého krasu (06.05.2025)
- Vodohospodáři na severu Čech obnovili pět nádrží, upravili také koryto potoka (06.05.2025)
- Nejhorší úhyn včelstev za 12 let. Zimu nepřežila čtvrtina, hlásí čeští včelaři (06.05.2025)
- Jedu k mámě na zabijačku: realistický pohled na pomalu upadající tradici (05.05.2025)
- V ČR opět hrozí katarální horečka ovcí, ochranné pásmo zahrnuje dvě třetiny země (02.05.2025)
- Sezona pampelišek vrcholí. Lidé radí, jak na domácí med z jejich květů (02.05.2025)
- S Evou a Davidem Matáskovými nejen o Pestré krajině a o včelách (30.04.2025)
- Lesy ČR otevřely obory a park Židlochovice, zavřené byly kvůli hrozbě slintavky (29.04.2025)
- Poláci kvůli ptačí chřipce vybili 11,5 milionu kusů drůbeže, zjistili 82 ohnisek (29.04.2025)
- Máte králíka? Zkuste s ním natrénovat králičí hop, Češi v tomto sportu excelují (29.04.2025)