Rybářům vadí zásahy do koryt řek
28.04.2004 | Mladá fronta Dnes
Přestože se vodohospodáři oprávněně kasají, že dnes jsou kdysi mrtvé řeky v kraji živé, mnoha rybářům vadí, jakým způsobem státní podnik Povodí Odry zasahuje do původních říčních koryt při opravách břehů. „Chytal jsem nedávno ve Fryčovicích u splavu u obecního úřadu a štve mne, jakým způsobem tam upravili vodohospodáři břehy,“ říká například rybář Pavel Remiáš. „Při úpravách břehů a koryt kácejí celé vzrostlé stromy, odstraňují kořenové systémy v březích a likvidují tak přirozené úkryty ryb.“
Jako rybář specializující se na lov pstruhů říká, že právě takové přirozené úkryty například pstruh potřebuje.
„Ale z pstruhových vod mizí větší balvany, převisy vrb a podobná přirozená útočiště ryb. V takových místech nasazují ryby jikry, a když je nemají, mizí z těchto vod,“ říká Pavel Remiáš. „Když jsem se bavil s místním občanem, který se sem přistěhoval z východních Čech od Divoké Orlice, řekl mi, že takové zplanýrované břehy u nich nezná.“
Rybář z Ostravy se snažil pobavit se o problému se zástupci Povodí Odry. Tvrdí, že s ním ale zaměstnanci podniku odmítli diskutovat s tím, že je to interní záležitost společnosti. Představitelé Povodí Odry však už několik let opakují, že podobné stavební zásahy na řekách musejí dělat v rámci oprav břehů po povodních v roce 1997 a prevence příštích povodní.
Slova ostravského rybáře víceméně potvrzuje jednatel územního výboru Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.„My se sice některých stavebních řízení o úpravách břehů účastníme, ale nemáme možnost rozhodovat. Proto většinou na naše výtky neberou vodohospodáři ohled. Od roku 1997 je verdiktů k opravám břehů, s nimiž nesouhlasíme, mnohem více než dříve,“ řekl jednatel Přemysl Jaroň.
Mluvčí Povodí Odry Šárka Smaržová řekla, že rybáři nemají pravdu. „Někomu se zřejmě nepodařil úlovek a tak to přičítá nám,“ řekla žertem. Pak však uvedla, že studie vodohospodářů jasně mluví o tom, že dnes jsou na rozdíl od ještě nedávné minulosti řeky živé. „K úpravám břehů mohu říci to, že na vodohospodáře často tlačí po povodních samy obce a lidé bydlící u břehů, aby břehy vyčistili či srovnali. „Snažíme se co nejvíce v některých částech řeky snížit riziko, že při možné povodni voda strhne strom či další porost a ty průtok zanesou nebo ucpou. Ve volné krajině se však snažíme ponechávat přirozené břehy,“ řekla mluvčí Smaržová.
Rybáři však míní, že úpravy břehů jsou mnohde nadbytečné a podezřívají je, že je provádějí, aby proinvestovali státem poskytnuté peníze.
Další články v kategorii Venkov
- Tento legendární stroj měnil venkov: Příběh nejrozšířenějšího traktoru Evropy (23.12.2025)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo poslední Věstník v roce 2025 (22.12.2025)
- Umělé vánoční stromky zůstaly v menšině. Většina je od soukromých pěstitelů (22.12.2025)
- Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře (19.12.2025)
- Novým předsedou Českého svazu včelařů se stal bývalý ministr zemědělství Nekula (16.12.2025)
- Fotosoutěž pro Juniory ČSCHMS (11.12.2025)
- Most získá vytoužené jezero. Postup pro bezúplatný převod schválila vláda (10.12.2025)
- Blíží se sezona kaprů (09.12.2025)
- Operační program Životní prostředí 2014–2020 završil úspěšné období: tisíce projektů, miliardové investice, lepší ovzduší i voda (09.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství poskytne v příštím roce 50 milionů korun na opravy kulturních prvků venkova. Zvýšilo maximální výši dotace na projekt (04.12.2025)

Tweet



