Rozmach produkce biopotravin na severu Evropy

Rozmach produkce biopotravin na severu Evropy.

Řada chovatelů hledí na budoucnost tohoto oboru potravinářství optimisticky. Například již před několika lety byla přeměněná klasická linka ve Skanerborgu ve středu Dánska na bioprovoz. Prasata, která se chovají v Dánsku žijí převážně venku. K chovu jsou používány přístřešky z vlnitého plechu s volným vchodem, kde se prasata chovají ve větším počtu. To patří v Dánsku k pravidlům, podle kterých se vykrmují bioprasata. Tato zvířata musí mít výběh do okolí nejméně 150 dní v roce. To se týká všech druhů prasat, která nesmějí být trvale uzavřena. Pouze v konečné fázi výkrmu, maximálně po dobu jedné pětiny jejich života, může výkrm probíhat i bez výběhu.

Pravidla pro výkrm prasat na biomaso jsou celkem přísná. Ustájení březích prasnic v uzavřených kotcích je zakázáno. Odstavení malých selat se provádí nejdříve ve stáří čtyřiceti dnů, zpravidla se tak děje ve věku 49 dní. Při klasické produkci to bylo pouze tři týdny. Pro krmení platí rovněž přísné předpisy, které se musejí důsledně dodržovat. Devadesát procent musí pocházet z biologické produkce. Krmivo z geneticky modifikovaných zdrojů je zakázáno. Hrubé krmivo má tvořit převážnou část denních dávek. U prasat je doba pro nasazení léků dvojnásobná než je zákonem předepsaný čas.

Pro krmná prasata musí být k dispozici nejméně 2,3 metrů čtverečných. V klasických chovech je tento prostor 0,65 metrů čtverečných. Elektrický pohon transportu není všeobecně povolen, což je v Dánsku samozřejmostí. Doba transportu smí činit maximálně osm hodin. Zvířata nesmí být během transportu přivázána. Dále je předepsáno, že jsou zvířata transportována ve stejných skupinách, ve kterých před transportem vyrůstala.

Aby byla prasata uznána za ekologicky chovaná, musí celý život vyrůstat v ekologických podmínkách. Přeměna klasické na ekologickou produkci prasat se obyčejně začíná na jaře. Musí se proto vytvořit podmínky pro ustájení, ještě než se začne na polích s postřiky. Celé období přeměny k vytvoření ekologických podmínek probíhá po dobu dvou let, teprve potom je přeměna kompletně dotažena.

Jednotlivé faktory ovlivňující náklady s tím spojené nese majitel chovu a přitom platí, že se musí investovat do nového systému ustájení. Během tohoto období přestavby se prasata označují jako chovaná klasickým způsobem. Přičemž je při novém způsobu výkrmu potřeba více zaměstnanců, protože péče při ekologickém chovu prasat je časově náročnější. Selata zůstávají u prasnic na kojení déle a produktivita při výkrmu prasat je jiná než u klasického výkrmu.

Tato oblast má dobré perspektivy. Vzhledem k ceně krmiv, postupují farmáři relativně vysoké riziko už jen proto, že cenu krmiv lze jen obtížně kalkulovat. Proto rozhoduje trh a tím i dlouhodobá poptávka po úspěšném podílu na trhu ekologického vepřového masa. Celá situace však vypadá velice pozitivně. V roce 1999 byla poptávka po ekologickém vepřovém mase ještě v Evropské unii značně omezena a byla označena za zcela nadproduktivní. Pak se ale trend, z důvodu krize způsobené BSE, zcela obrátil.

Die Fleischerei, 2008, 59, č. 10, s. 54-57