Rostou praváky, ale pozor na otravu

Houby prý už rostou. Nejvíc praváky a křemenáče především v buchlovských horách. Takové informace má člen mykologického spolku v Nivnici Vladimír Novotný. Ideální podmínky, to znamená vlhko a teplo, tak pomalu zahájily houbařskou sezonu.

Její začátek se posouvá podle počasí, například vloni začala mnohem dříve než letos.

Houbaření má ale i stinnou stránku, jsou to otravy po požití jedovatých jedinců. „V loňském roce jsme v nemocnici přijali deset lidí s otravou. Naštěstí se všechny podařilo zachránit a nikdo nezemřel,“ sdělil mluvčí Uherskohradišťské nemocnice Ludvík Valouch.

Nebezpečí lze předcházet dodržováním několika základních pravidel, která lékaři i mykologové opakují stále dokola.

„Nesbírám houby, které neznám. Když už si ji vezmu, podívám se doma do atlasu, jestli je jedlá,“ uvedl ta nejdůležitější Novotný. Důležité také je, nechat si zbytek pokrmu z hub, aby bylo možné zjistit, jestli se člověk otrávil právě z něj. K intoxikaci nejčastěji dochází právě kvůli nerespektování těchto zásad.

Lidé rovněž často zaměňují jednotlivé druhy hub, které si jsou podobné. „Pletou si především závojenku olovovou s žampionem nebo čirůvkou májovkou a muchomůrku tygrovanou s muchomůrkou růžovkou zvanou masák,“ upozornil Novotný.

A jak je rozpoznat? Podle atlasu hub nemá muchomůrka tygrovaná nikdy žádnou část plodnice zbarvenou červenohnědě na rozdíl od masáku. Závojenka je zase typická v mládí dlouho zvonovitým kloboukem, pak ploše klenutým. Lupeny jsou již od mládí žlutavé, později červenavé, u okraje klobouku zůstávají žluté přirostlé zoubkem.

„Sbírám jen to, co poznám, nechci zbytečně riskovat. Letos jsem byl zatím na houbách jen jednou a našel jsem asi tři praváky,“ pochlubil se Václav Hlavatý z Boršic.

Pokud se ale člověk řídí zmíněnými pravidly, může si na houbách dobře pochutnat. „Doporučil bych lidem řízky z praváků, i když já osobně mám asi nejraději smaženici z lišek a ryzců, ty však u nás rostou málo,“ poradil Novotný.