Povodně a bouřky nahrály plzákům

Plzáci španělští útočí na zahrádky. Povodně a bouřky jim nahrály do karet. Tento expanzivní druh má nejmasivnější výskyty v květnu a červnu.

Plzák španělský, kterého někteří lidé nepřesně přezdívají slimákem, se stává stále častěji obyvateli slováckých zahrádek. Záplavy jim totiž pomohly. „Na některých místech Moravy došlo k prudkému nárůstu početnosti až do kalamitních stavů po povodních v roce 1997,“ zavzpomínal Michal Horsák z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

400 denně

Jeho kolega Oleg Ditrich připomíná, že šíření plzáka španělského napomáhá rozvodnění říček, potoků a dlouhodobé zamokření niv. Hynek Jiršl, který bydlí v Hodoníně poblíž řeky, se potýká na své zahrádce s přemnožením tohoto oranžovohnědého asi deseticentime­trového plže. „Sbírat je musím ráno i večer. Denně jich najdu na čtyři sta,“ posteskl si.

Podobně je na tom zahrádkář Blažej Zajíc z Kyjova, u kterého se plži zajímají zejména o kosatce a salát. „V měsíci deset dnů pršelo. Plzáci mají v době dešťů snadno přístupnou křehkou potravu, z které rychle rostou a dělají neplechu,“ vysvětluje Zajíc, kterému už slizcí tvorové sežrali i sbírku kosatců. „Vyžrali listy po celé délce a zůstali mi jen vlající roztřepené praporky. Dokáží neuvěřitelně rychle zamořit zahrádku. Kdo si je nechá rozmnožit, nebude mít na zahrádce kam šlápnout. Mohou jich být stovky až tisíce,“ varuje zkušený zahrádkář.

Není to žádná radost

Jedním problémem je to, co sežerou, druhým, jak plzáky ničit a jak se jich nadobro zbavit, aby se už nemnožili. Jiršl slyšel, že jdou rozpustit, pokud se posolí, ale to mu přišlo kruté. Tak přešel na pivo. „To mají alespoň hezčí smrt,“ zlehčoval, protože zabíjení přemnožených plzáků mu popravdě žádnou radost nedělá.

Odborníci mají trochu jiné metody hubení. „Nasbírané plže je možné zkrmit prasatům či drůbeži nebo ihned zlikvidovat, nejlépe vařící vodou. Lze je také sbírat do PET láhve, která se pak naplní vodou. Plzáci se brzy utopí a rychle shnijí. Zbytky se dají snadno vylít,“ radí Horsák. Ten tvrdí, že přímý ruční sběr je z mechanických způsobů nejefektivnější. Navíc jako pomůcka na nabodávání může sloužit tyč opatřená hřebíkem. Podle odborníka na plže by měl být sběr nejúčinnější krátce po dešti nebo brzy ráno.

Chemická likvidace

Možná je také chemická likvidace. S tou má nejlepší zkušenosti Blažej Zajíc, přesněji s modrými mikrogranulkami Vanish Slug Pellets. „Jsou pro plzáky natolik atraktivní, že slezou ze salátu, a když je sežerou, začnou vylučovat desetinásobné množství slizu a vyschnou,“ popsal Zajíc, který je hubí po ránu.

Plzáci španělští jsou nejpočetnější od května do června. Jejich jídelníčku je velice nápaditý. Nechybí v něm květák, salát, okurky, jahody, vojtěška, dobromysl, fazole a cibule. Nenasytné plže nemají v lásce ani houbaři, kterým ožírají zvláště koloděje a velice oblíbenou muchomůrku růžovou neboli masáka. Plzák si ale pošmákne i na listech lísky či vrby.