Marné hledání firem, které vyrábějí jen z českého masa

Agrární komoře (AK) se nezdařil záměr vytvořit internetovou databázi firem prodávajících výhradně české maso prezentovaný začátkem února.

Převážná většina oslovených prodejců nebyla prý schopná zaručit, že prodává pouze výrobky z domácí suroviny.

Diskusi o značení původu dovážených potravin rozvířila aféra z počátku roku, kdy u vepřového masa z německého chovu prokázaly testy přítomnost rakovinotvorného dioxinu. Podle prezidenta AK Jana Veleby chtěla komora nejprve vytvořit pilotní projekty v Hradeckém a Pardubickém kraji, snaha však skončila neúspěchem. »Nepovedlo se to, protože velká většina není schopna deklarovat to, že své výrobky má jenom z českého masa,« uvedl Veleba. Dodal, že organizátoři neúspěšné iniciativy si uvědomili, že například u vepřového masa, kterého se letos doveze již polovina z celkové domácí spotřeby, to ani není možné.

»Je to velice smutné. Já bych řekla, že je to důsledek nejenom nerovných podmínek dotační politiky, že je to i rozdílný přístup státních kontrolních orgánů k domácím výrobcům,« komentovala neúspěch projektu ředitelka Agrární komory v Pardubicích Jarmila Vlasáková.

Zatímco kontroly dovážených výrobků jsou podle ní pouze namátkové, tuzemští výrobci jsou prý kontrolováni důsledně. »Je to i o přístupu státních orgánů. Nechci říct, aby byly benevolentní, aby podporovaly lajdáctví, ale máme zkušenosti z informací ze zahraničí, že přístup státních orgánů v sousedním Německu a dalších státech je tak, aby ochránili domácí trh,« podotkla.

Část tvrzení Vlasákové ovšem následně popřel výkonný ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Jakub Šebesta, podle něhož jsou kontroly dovážených potravin stejně časté, jako u potravin od tuzemských výrobců.

Značení země původu masa je nyní podle odborníků nespolehlivé a spotřebitelé nemají jistotu, že si v obchodě opravdu koupili české maso. Podrobné informace o původu jsou nyní v Evropské unii povinné pouze u hovězího masa, což je důsledek aféry s nemocí šílených krav.

Tuzemští farmáři likvidují chovy prasat již několik let. Zatímco v roce 2000 jich měli zhruba 3,7 milionu kusů, na konci loňského roku to bylo již jen 1,84 milionu. Tak málo prasat se v zemi chovalo naposledy po skončení druhé světové války. Zemědělci již několik let upozorňují, že chov prasat je pro ně ztrátový a nemohou cenově konkurovat levným dovozům vepřového z ciziny.

Zahraniční dovozci masa jsou proti tuzemským producentům zvýhodněni