Konference bluetongue zásadní zvrat nepřinesla

Ve středu 16. ledna se za účasti zhruba 350 expertů z celé Evropské unie, ale i ze světa, konala celodenní konference na téma "strategie v boji pro bleutongue".

Během více než devítihodinového bloku přednášek a příspěvků zaznělo mnoho zajímavých informací zejména ve vztahu ke zkušenostem zemí, které v minulosti vakcinaci s úspěchem již prováděly (avšak na jiné typy sérotypů). Měl-li bych konferenci nějak jednoduše shrnout, vyplývá z těchto poznatků jediný závěr: máme dostatek vědeckých a praktických poznatků na to, abychom byli schopni s onemocněním účinně bojovat. Za současných podmínek je masivní plošná vakcinace jediným efektivním způsobem jak zabránit dalšímu prudkému rozšiřování onemocnění a jak minimalizovat finanční a chovatelské ztráty spojené s výskytem onemocnění.

Kdo by čekal, že na konferenci zazní zcela jednoznačné mantinely, jak vakcinaci provádět, byl zklamán. Evropská unie totiž nebude žádnému členskému státu určovat jakým způsobem má k vakcinaci přistoupit. EU bude pouze rozhodovat, zda vakcinační program, který mají všechny členské státy předložit do konce ledna, neodporuje legislativnímu rámci vymezenému pro tuto problematiku.

A jelikož je v tomto případě právní rámec celkem jednoduchý, neočekává se nějaký zásadní zásah ze strany unie. Nebyly tedy nijak zodpovězeny otázky typu: povinná či dobrovolná vakcinace, pouze ovce či skot či obojí, jaký typ vakcíny je možné použít atd. Jasné je jen to, že EU nebude bránit členskému státu, aby v urgentních případech použil i vakcínu neregistrovanou.

Během přednášek zaznělo, že na trh by mělo vstoupit celkem 8 firem (Intervet, Pfizer, Fort Dodge, Syva, I.Z.S. Teramo, Calier, CZ Veterinaria, Merial, Ceva Santé Animal), které vakcínu buď teprve vyvíjejí či už vyrábějí, přičemž pouze 6 z nich by mělo být schopno dodat vakcínu v tomto roce. I když ještě ani od jednoho výrobce není vakcína fakticky na trhu, některé země (Francie, Velká Británie) již ve velkém předstihu uzavřely s výrobci smlouvy na dodávku vakcíny.

Učinily zcela záměrně, aby předešly spekulacím, že farmaceutické firmy nebudou ani při nejlepší vůli schopny tak obrovské množství vakcíny vyrobit. I tyto obavy, že se na některé státy, kterou se svými požadavky na nákup vakcíny přijdou později se už vakcína nedostane, totiž na konferenci zazněly. Je-li toto reálné, není nikdo schopen určit, ale pokud ano, mohl by to být případ České republiky, která ještě svůj vakcinační program neodeslala a svým rozsahem objednávky vakcíny je z hlediska firem mnohem méně významná než velké státy.

Velkým problémem ale zůstává, že není možné určit, zda je zvíře nakažené či vakcinované, což by mohlo způsobovat problémy při obchodu s třetími zeměmi. Toto tak zřejmě bude zásadní kritérium při rozhodování, zda vakcinovat i skot či nikoliv. Avšak vzhledem k tomu, že vakcína bude letos ze 100 % a vakcinace (cena za úkon) z 50 % hrazena z unijních peněž, je nutné k rozhodnutí také přistupovat z pohledu finanční výhodnosti. Pro další roky totiž finanční příspěvek EU není znám, neboť se bude vycházet zejména z toho, splní-li hned v tomto roce vakcinace svůj účel či nikoliv.

Na konferenci byla nadnesena také možnost, že vakcinaci by mohl mít možnost provádět chovatel sám. Ani v tomto případě však neznělo ze strany unie jasné stanovisko, a tak lze předpokládat, že toto rozhodnutí bude opět v kompetenci autority daného členského státu. Názor Státní veterinární správy je v tomto ohledu však zcela nekompromisní, takže nás bude ještě čekat složitá diskuze. Ta však bude na pořadu dne teprve v momentě, kdy budeme mít vyjasněnou jasnou podobu našeho vakcinačního programu.