Jaký bude veterinární zákon?

Již v loňském roce byla připravena novela veterinárního zákona a jejím hlavním tématem bylo pokud možno zjednodušit život zemědělcům i zpracovatelům, jak již avizoval ministr zemědělství. Letos novela zákona prošla prvním čtením v Parlamentu ČR a dopadne-li vše podle očekávání, do léta se jí bude zabývat Senát a mohla by nabýt účinnosti 1. 1. 2012.

Návrh ještě může doznat změn na základě poslanecké iniciativy, ale snad již nyní lze říci, o co v novele veterinárního zákona skutečně jde: především o snížení administrativní zátěže a zvýšení bezpečnosti potravin živočišného původu.

Ruší se povinnost vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění hospodářského zvířete mimo území kraje. To znamená, že chovatel již nebude muset žádat krajskou veterinární správu.

Stanovují se podmínky dodávání syrového mléka konečnému spotřebiteli prostřednictvím prodejního automatu a podmínky pro vyšetření syrového mléka (stanoví se např. frekvence a rozsah laboratorního vyšetření mléka určeného pro přímý prodej).

Umožňují se domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců a jelenovitých z farmového chovu. K tomu návrhu například uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa: „Možnost provádět domácí porážky i u druhů zvířat, u nichž byly dosud zakázány, je změnou ve prospěch chovatelů hospodářských zvířat, která rozšiřuje jejich možnosti a vychází vstříc jejich požadavkům“.

Stanovujese odpovědnost uživatele honitby za vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře a ukládá povinnost uživateli honitby hlásit podání veterinárních léčivých přípravků volně žijící zvěři.

Ruší se možnost neoznačovat maso a masné výrobky pro provozovny maloobchodu podle § 24a veterinárního zákona.

Zpřesňují se také podmínky pozastavení nebo odejmutí schválení soukromých veterinárních lékařů k vydávání pasů psů, koček a fretek v zájmovém chovu, ale také k vydávání pasů pro cirkusová zvířata. Vydávat tyto cestovní doklady mohou pouze soukromí veterinární lékaři, a z tohoto důvodu musí mít chovatelé záruky, že pasy budou řádně a úplně vyplněné v souladu s předpisy EU.

Zavádí se schvalování soukromých veterinárních lékařů pro provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a dalších úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat, a to s ohledem na zkvalitnění a sjednocení provádění těchto úkonů soukromými veterinárními lékaři.

Ruší se veterinární osvědčení k přepravě živočišných produktů ke skladování v rámci státních hmotných rezerv, to omezí administrativní dopady na provozovatele potravinářských podniků i administrativní činnost krajských veterinárních správ. (V současné době je přeprava potravin ke skladování v rámci státních hmotných rezerv jediným případem přepravy zdravotně nezávadných potravin určených k běžné spotřebě, pro kterou je vyžadováno veterinární osvědčení).

Snad je vhodné dodat, že vzhledem k tomu, že oblast potravinového práva je jednotně pro všechny členské státy EU upravena přímo použitelnými předpisy EU, mohou vnitrostátní právní předpisy regulovat pouze otázky, na které se přímo použitelné předpisy nevztahují, nebo které vnitrostátní úpravu výslovně povolují. Takovým typem úpravy jsou veterinární a hygienická pravidla pro prodej malých množství vlastních produktů prvovýroby nebo těl ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo v peří přímo konečnému spotřebiteli a pro jejich dodávání do místní maloobchodní prodejny. Důležitou součástí je i zákonný základ fungování unijního systému kontrol při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty mezi členskými státy, který zahrnuje veterinární kontroly v místě původu a veterinární kontroly při příchodu na místo určení. V případě dovozu zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí zákon stanoví jako jediné možné vstupní místo stanoviště veterinární hraniční kontroly (v případě ČR jde o Pohraniční veterinární stanici v Praze Ruzyni, která je součástí Městské veterinární správy v Praze). Významnou částí veterinárního zákona je pak úprava opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k zabránění jejich šíření.

Veterinární zákon reguluje kompetence orgánů veterinární správy a dalších správních úřadů, které vykonávají státní správu ve věcech veterinární péče, upravuje výkon státního veterinárního dozoru, jeho formy a oprávnění i povinnosti veterinárních inspektorů a kontrolovaných osob. Obsahuje souhrn možných přestupků a správních deliktů, kterých se mohou fyzické, resp. právnické osoby dopustit porušením nebo nedodržením povinností stanovených veterinárním zákonem nebo přímo použitelnými předpisy EU. Zákon se dále zabývá otázkami odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, obsahuje základní podmínky výroby, uvádění do oběhu a používání veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků a upravuje náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR