GLOBÁLNÍ HODNOCENÍ REGIONU Z HLEDISKA ZAVEDENÍ A ROZVOJE AGROTURISTIKY A VENKOVSKÉ TURISTIKY

Global Evaluation of a Region with Respect to a Start and Development of Agri-tourism and Rural Tourism

Hana Brabencová

Adresa autora:

Katedra řízení, provozně ekonomická fakulta, ČZU v Praze 6 - Suchdol

tel.: 02 - 24382246

Anotace:

Podmínky a možnosti zavádění diverzifikačních forem podnikání zemědělců byly zjišťovány dotazníkovým šetřením u potenciálních podnikatelů, u předpokládaných hostů a u představitelů samosprávy venkovských obcí. Hodnocení regionu bylo provedeno SWOT analýzou.

Rizikovými faktory se jeví: malá znalost nového turistického produktu, nepřipravenost farmářů na požadovanou kvalitu ubytování, nedostatek finančních prostředků pro rozběh podnikatelských aktivit. Z širšího pohledu na region převládá průměrná úroveň infrastruktury v obcích, malá informovanost o turistických aktivitách a možnostech obce, podcenění finančního přínosu turistiky do obecní pokladny.

Summary:

Conditions and opportunities of diversification of agri-businesses were searched with the use of questionnaire. The survey was targeted on potential entrepreneurs, potential clients and representatives of regional authorities. Evaluation of a region was done through SWOT analysis. The risk factors are as follows: mediocre knowledge about new tourism product, low quality of farm accommodation, lack of information about requirements of guests, lack of time to spend with guests, lack of finance to start a business. From a more general perspective on region the following factors are important: low level of infrastructure in villages, low level of information about tourism activities and opportunities in village, underestimation of financial benefits for local governments.

Klíčová slova:

agroturistika a venkovská turistika, region, infrastruktura, ubytování, finanční přínos

Key words:

agri-tourism, rural tourism, region, infrastructure, accommodation, financial benefit.

1. Úvod

Předpokladem pro stabilizaci a následný rozvoj venkovských obcí a regionů je podpora podnikatelských aktivit, zaměřených na drobné podnikání. Jedním z uvažovaných směrů rozvoje je zvýšení cestovního ruchu - především agroturistiky a venkovské turistiky včetně doprovodných aktivit - rozvoje pohostinství, řemesel a dalších služeb.

Agroturistika a venkovská turistika je poměrně novým produktem cestovního ruchu a získává na významu se zvyšujícím se důrazem na mimoprodukční funkce území. Výsledkem podnikání v agroturistice a venkovské turistice je očekávaný finanční přínos, využití lidských i přírodních zdrojů a oživení v obcích. Při budoucí integraci do EU by se tato forma podnikání mohla stát perspektivním a vhodným směrem překonávání těžkostí zemědělců v marginálních oblastech ČR.

Posouzení vhodnosti zavádění a rozvoje AT a VT souvisí s celkovým hodnocením regionu - především z hlediska faktorů umožňujících a podporujících sledovaný produkt cestovního ruchu.

2. Metodické přístupy

Výzkum byl zaměřen do tří oblastí, vytvářejících systém zelené turistiky. První oblastí jsou zemědělci a podnikatelé, kteří se agroturistikou zabývají nebo se na toto podnikání připravují. Druhou důležitou oblastí jsou potenciální turisté, hosté na venkově a jejich představy a požadavky na agroturistiku. Třetí částí systému jsou představitele místní samosprávy, starostové venkovských obcí, kteří svým postojem k podnikání v obci mohou do značné míry ovlivnit a stabilizovat život obce. Současně hodnotí obec a tím i část regionu z hlediska vhodnosti pro AT a VT. Byly použity metody dotazníkového šetření a osobních interview.

3. Poznatky z podnikání v agroturistice

Posouzení možností návštěvnosti regionu a farmyje základním faktorem. Při rozvoji AT je třeba se rozhodnout, na který úsek trhu se podnikatel zaměří, pro kterou skupinu občanů - turistů bude rozvíjet a zveřejňovat své služby. Prováděný marketing by měl zahrnovat tyto náležitosti:

- charakteristiku prostředí, kde hosté tráví dovolenou,

- nabídku možností, která odpovídá potřebám zákazníků,

- cenu, úměrnou poskytovaným službám a typu zákazníků,

- propagaci formou letáčků, jednoduchých brožur apod.,

- trvalý monitoring průběhu AT a jejich výsledků, ze kterých jsou vyvozovány závěry.

Výzkum zájmu o agroturistiku a preference určitých rekreačních aktivit byl zaměřen na rodiny s mladšími školními dětmi, žijícími v Praze a větších městech ČR. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 320 (v r.1995) a 120 respondentů (v r.1996). Dominantní postavení ve skupině respondentů (1996) měly rodiny se dvěma dětmi, přibližně 60 %. (viz tab. 1)

Je potěšující, že povědomí respondentů o agroturistickém produktu se nadále zvyšuje, i když celková informovanost 38 % je nízká. Výpovědi o oblíbených aktivitách o dovolené signalizují podnikatelům v AT, v jakých lokalitách a nabízených možnostech se setkají se zájmem turistů.

Nejvíce rodin prožívá dovolenou ve vlastních rekreačním zařízení nebo u příbuzných na venkově. Rekreační chalupu vlastnilo 40 % respondentů r. 1996. Pobyt v těchto zařízeních splňuje podmínky venkovské turistiky a je svým způsobem konkurenční k pobytům na farmách. Pro rozvoj obce přínos určitých finančních prostředků má však stejný význam. Respondenty preferovaný typ ubytování přímo na farmě zůstává současně s požadovanou polopenzí na předním místě. Soukromá iniciativa podnikatele by tedy měla být určitým příspěvkem k obohacení pokud možno pestré nabídky možností a činností v systému AT.

Při rozvoji drobného podnikání v obcích narážejí podnikatelé na problémy, které nejsou vždy všemi zúčastněnými stranami pochopeny a vstřícně řešeny. (viz tab. 2)

Vývoj zájmu o agroturistiku u rodin s dětmi

tab. č. 1.

Oblasti, ve kterých dochází k nepochopení podnikatelských záměrů

tab. č. 2.

Rozvíjející se stavební činnost a nutnost rekonstrukcí se stávají hlavní oblastí vzájemného “nepochopení” podnikatelů a zástupců obcí. Pro odstranění těchto problémů je nesmírně důležitá existence územního plánu v každé obci. Na druhém místě - 23,80 % respondentů uvádí nepochopení problému poplatků a daní. Na třetím místě - taktéž s 23,80 % se umístily problémy životního prostředí v obci.

Řešení otázek obecného zájmu, podpora podnikatelské činnosti a rozvoj obce

tab. č. 3

Odpovědi respondentů obecně charakterizují stav obcí. Od údržby a výstavby komunikací, přes likvidaci komunálních odpadů k poskytovaným službám v obci je stav částečně uspokojivý. Je to situace naší současnosti, plynoucí z nedostatečného finančního zázemí. Pro rozvoj turistiky je třeba situaci řešit, zlepšit kvalitu infrastruktury, aby se nedostatky v dodávce pitné i užitkové vody, v likvidaci odpadů apod., nestaly slabým místem v podnikání.

Záleží na postavení podnikatele, na ohodnocení silných a slabých stránek, možností i rizik zamýšlených aktivit. Zvláště posouzení možností je při podnikání v AT důležité, proto by si podnikatel měl uvědomit své silné a slabé stránky.

Silnou stránkou může být atraktivní přírodní prostředí, křižovatka turistických cest, dopravních komunikací, řeka vhodná ke koupání nebo k rybolovu, schopnosti a dovednosti členů rodiny, finační zázemí, marketingové dovednosti, chov atraktivních zvířat, ubytování v historickém prostředí a další aktivity. Skloubí-li se navzájem silné stránky podnikání jednotlivců v obci nebo regionu, vznikne daleko životaschopnější jednotka, která s podporou občanů může podpořit investiční činnost v obci a její další rozvoj

Slabou stránkou může být malá přístupnost farmy, špatné hygienické vybavení, nedostatečné zdroje vody, neschopnost organizovat a řídit nebo podnikatel - introvert.

Největšími překážkami rozvoje AT se kromě neinformovanosti turistů jeví i malá informovanost o AT ze strany podnikatelů - zemědělců. Chybí systémově předkládané informace zájemcům o AT event. seznam institucí pořádajících základní kurzy o AT. Zemědělci v současných podmínkách v ČR bojují o přežití a udržení výrobních prostředků. Odpovědi respondentů ukazují na hlavní nepříznivé faktory, které omezují jak zemědělskou činnost, především však podnikání v AT.

Překážky zavedení agroturistiky v zem. podnicích

tab. č. 4.

Nutnost přebudovat část farmy na vhodné ubytovací prostory pro hosty se spolu s nedostatkem finančních prostředků a času podnikatele jeví pro současnost jako nepřekonatelná překážka.

Zástupci místní správy, starostové obcí v regionu se v průzkumu o možnostech zavedení AT do obcí vyjadřovali poměrně nedůvěřivě.

Přínosy agroturistického podnikání vidí starostové takto:

Přínosy agroturistiky

tab. č. 5.

Většina starostů vysoce hodnotí atraktivní prostředí obce, ale postrádá schopné lidi, ochotné podnikat a brát na sebe riziko. Rovněž úroveň infrastruktury je značnou překážkou rozvoje podnikání v obci. Regionální sdružení obcí existuje pouze v 10 regionech a jejich závislost na schopných aktivistech je nezvykle vysoká. Nízká úroveň informačních a poradenských center také neovlivňuje rozvoj podnikání v AT pozitivně.

4. Vybrané faktory pro hodnocení regionu

Z výsledků průzkumu lze odvodit rozhodující faktory úspěšnosti regionu pro rozvoj rurální turistiky.

- atraktivní a nenarušené přírodní prostředí

- vodní plochy, které mohou být využívány turisty

- kulturně-historické památky

- živé či obnovené kulturní tradice kraje

- malebné urbanisticky zachované obce a obydlí

- podnikání a vstřícní, pohostinní lidé

- přijatelná úroveň infrastruktury obcí, ubytovací a stravovací služby pro turisty

- možnost sportování

- možnost využívání informačních center

- budování a podpora AT a VT systémově, ve spolupráci podnikatelů, zástupců obcí, zástupců

státní správy a občanů.

Závěry

Turisticky atraktivní prostředí regionu, možnost návštěv historických míst a pobyt v přírodě je požadavkem většiny turistů. Malebné prostředí venkovské udržované krajiny, upravenost obce a pohostinnost lidí jsou základem úspěchu, o který by se měli snažit všichni podnikatelé, zástupci obcí, občané. Nepřipravenost na toto pojetí činností lze pozorovat jak u jednotlivých subjektů, tak správních jednotek regionu.

Poznatky z odpovědí zástupců místní správy ukazují na nedostatečnou úroveň infrastruktury, nedostatek schopných a ochotných lidí, sportovních a zájmových aktivit pro turisty. Rovněž je třeba neustále zvyšovat podporu AT regionálními sdruženími a organizacemi okresu s důrazem na zkvalitňování informací o informačních centrech a programech cestovních kanceláří.

Rizika a překážky zavedení agroturistiky na farmách je třeba posoudit a postupně řešit - pomoci farmářům jak po finanční, tak odborné stránce. Nedostatek finančních prostředků nelze odstranit jednorázově, ovšem neznalost právních norem a nedostatek zkušeností s podnikáním v AT lze řešit efektivní poradenskou činností.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že AT není v ČR budována jako systém k rozvoji území, ale jsou to jednotlivé akce soukromníků bez vzájemné návaznosti a podpory. Zkušenosti se zaváděním AT ukazují na nutnost systémového přístupu a nutnost podpory správních územích i místních orgánů.

Použitá literatura:

Brabencová, H.: Poznatky z podnikání v agroturistice. Zemědělská ekonomika č.1, 1994, Praha.

Brabencová, H.: Sledování vývoje zájmu o agroturistiku c ČR. In: Sborník “Agrární perspektivy IV”. 1995, ČZU Praha.

Brabencová, H.: Globální hodnocení vybraného území z hlediska zavedení a rozvoje AT. In: Pourová a kol.: Možnosti rozvoje AT a drobného podnikání ve vybraných regionech ČR. Závěrečná zpráva grantu ČZU, Praha 1997 ČZU Praha.

Palán, J.F. - Kotvová, H.: Management organizační změny. ČZU, Praha 1998