EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PŘI PĚSTOVÁNÍ DVOU ODRŮD CUKROVKY PRO ČASNOU A POZDNÍ SKLIZEŇ

Economic evaluation of compensational measures on raising of two varieties of sugar beet by forward and lateness harvest

Radovan Chaloupský, Josef Pulkrábek

ČZU Praha Agronomická fakulta - katedra rostlinné výroby

Souhrn, klíčová slova

Ekonomika pěstování cukrovky nezáleží jen na vhodných pěstitelských podmínkách a účelně provedené agrotechnice, ale také na vhodně zvolené odrůdě pro optimální lokalitu pěstování, bezchybně sestaveném plánu hnojení, ochraně proti chorobám a stanovení vhodného termínu sklizně. Hodnocený pokus se dvěma typy odrůd cukrovky v letech 1998 a 1999 prokázal ekonomicky výhodnější pozdní termín sklizně. Vyšší dusíkaté hnojení se z ekonomického hlediska ukázalo výhodnější, je-li plánován pozdní termín sklizně. Rovněž je výhodnější při dusíkatém hnojení část z celkové dávky dusíku aplikovat před setím. Aplikace fungicidu proti houbovým chorobám je ekonomicky přínosná především při vyšším napadení listů cukrovky houbovými chorobami, zejména je - li uvažováno s pozdním termínem sklizně. Ekonomické kalkulace vychází z platebního systému za cukrovku, ve kterém tvoří základ množství dodaných bulev (tvoří 94 % ceny) a příplatky za cukernatost (tvoří jen 6 % ceny).

Cukrovka, cukernatost, fungicid, odrůda, regulátor růstu, výnos bulev

Summary, keywords

Economy of sugar beet cultivation is based not only on convenient cropping condotion and practical performed growing system, but also on availably screened variety, which is optimal for the special locality, is based on perfectly configurated programme which consists of manuring, protection against diseases and determination of convenient date of harvest. Experiment evaluated at the bottom, with two varietes of sugar beet in 1998-1999 years demonstrated that late date of harvest is more convenient from a viewpoint of economy. Higher doses of nitrogen were more suitable in the case of late harvest as splitting of the nitrogen and application a part of them before sowing. Application of fungicid against mushrooms is economical and give some effect centrally in the case of higher attack of leaves specially in the case of lateness harvest. Economic calculations come out of the system of payment for sugar beet in which fundamental principle is the quantity of roots (make up 94% of price ) and bonus for sugar content (makes only 6% of price). By changes of payment system for sugar beet it could be inevitable everything accomplished results revalue.

Sugar beet, sugar content, fungicid, variety, plant growth regulator, yield of roots

Úvod

V dnešní době je pěstování cukrovky pro pěstitele velmi náročné z hlediska nákladovosti a odbytu, z čehož se odvíjí i ekonomická situace pěstitele. Vzhledem k tomuto stavu musí pěstitel volit variantní řešení vedoucí ke snížení celkových nákladů vynaložených na pěstování cukrovky, aniž by se snižoval výnos a technologická kvalita bulev. Alternativy technologie pěstování vycházejí z výběru odrůd pro vhodná stanoviště přes správně zvládnutou agrotechniku včetně dodržení agrotechnických lhůt, dále přes hnojení, ochranu před škodlivými činiteli a stanovení vhodného termínu sklizně. Na základě naznačených problémů s pěstováním cukrovky je cílem předloženého příspěvku sledování výnosových a jakostních ukazatelů včetně ekonomického zhodnocení při porovnání dvou rozdílných typů odrůd cukrovky při stupňovaných dávkách hnojení, ošetřování během vegetace a rozdílných termínů sklizně.

Metody

V polních maloparcelkových pokusech založených na pokusné stanici ČZU v Praze v Červeném Újezdě v letech 1998 a 1999 jsme ověřovali kombinaci hnojení N a dalších ošetření porostů (fungicidem a regulátorem růstu) u dvou odrůd při časné a pozdní sklizni. Pěstitelská technologie rámcově odpovídala zásadám pěstování řepy v zemědělské praxi (podzimní příprava půdy, hnojení PK, předseťová příprava, organizace porostu atd.).

V pokusech založených v Červeném Újezdě byly použity dvě rozdílné odrůdy řepy cukrovky a to cukernatá (Elan) a normální (Epos), a pět subvariant ošetření (různé hnojení LAV či NP, fungicid, regulátor a neošetřená kontrola) ve dvou blocích, celkem 20 variant. První blok byl nehnojen před setím, druhý blok byl založen na pozemku s aplikací NP s bórem (26 % N) v dávce přepočtené na 1 ha 100 kg N aplikovaný na jaře před setím cukrovky.

Při ekonomickém zhodnocení jsme nejprve vypočetli tržby na hektar pěstované cukrovky, od níž jsme odečetli zvýšené náklady spojené s hnojením dusíkem a ošetřováním. Nebyly vypočteny celkové náklady pro jednotlivé varianty pěstování.

Vypočtené rozdíly vůči kontrolní varianty byly statisticky vyhodnoceny (F - test programu MS Exel).

Pro ekonomické vyhodnocení bylo počítáno s těmito cenami:

LAV včetně aplikace 4 800 Kč. t-1 + 200 Kč. ha-1

NP s bórem včetně aplikace 6 250 Kč. t-1 + 200 Kč. ha-1

Regulátor růstu Atonik včetně aplikace 348 Kč. l-1 + 150 Kč. ha-1

Fungicid Alert S včetně aplikace 890 Kč. l-1 + 150 Kč. ha-1

Výsledky a diskuse

V pokusu bylo použito pět různých dávek dusíkatého hnojení (0; 50; 100; 150; 200 kg. ha-1. Stupňované hnojení dusíkem mělo průkazný vliv na zvýšení výnosu bulev v průměru dvou odrůd a dvou sklizní v roce 1998 a 1999 od 59,97 t. ha-1 (varianta 0 kg N. ha-1) do 65,49 t.ha-1 (200 kg N. ha-1). Cukernatost se postupně snižovala v průměru od 17,85 % do 16,84 %. Rozdíly mezi výnosem cukru byly méně výrazné. Cukrovka nehnojená dusíkem měla nejnižší výnos cukru, tj. 9,44 t. ha-1. Nejvyšší výnos cukru byl 9,89 t. ha-1 u varianty 50 kg N.ha-1.

Aplikace fungicidu Alert S byla vždy provedena v době prvních příznaků listových chorob, zejména cerkosporiozy. Výskyt listových chorob v roce 1998 i 1999 byl v lokalitě Červeného Újezda velmi malý a nevyžadoval intenzivní fungicidní ochranu (v praxi by asi nebyla realizována, nebo by byla až při větším výskytu). Ošetření fungicidem přes nízké napadení přispělo k zvýšení výnosu cukru, zvláště díky vyššímu výnosu bulev v obou sledovaných letech. Významnější rozdíl je patrný u dávky 150 kg N. ha-1. Intenzivněji hnojené porosty potřebují účinnější ochranu proti listovým chorobám. Malé rozdíly byly i mezi odrůdami. Odrůda Elan reagovala na postřik fungicidem v obou variantách dusíkatého hnojení. Odrůda Epos reagovala stejně jen při vyšší dávce dusíku. Příznivější vliv aplikace dusíku se projevil v pozdnějším termínu sklizně. Ošetření růstovým regulátorem mělo nevýrazný vliv na konečný výnos bílého cukru zejména v roce 1999. U některých variant stupňovaného hnojení regulátor růstu pozitivně ovlivnil výnos bulev.

Délka vegetačního období daná termínem sklizně se ekonomicky pozitivně projevila ve prospěch pozdní sklizně (21. říjen), neboť byl u všech variant výrazně vyšší výnos bulev, a vyšší cukernatost. Sklizeň v druhé polovině října byla ve sledovaném období ekonomicky přínosná u obou odrůd. Při pozdním termínu sklizně (21.říjen) se u cukernaté odrůdy Elan také zvýšila cukernatost, což rovněž zvýšilo ekonomickou efektivnost pěstování (tab. 1 - 2). Průměrné tržby byly při časné sklizni 49 877 Kč/ha a při pozdní 61 156 Kč.

Tab. 1: Ekonomické zhodnocení (průměr sklizní 1998 -1999)

Základ stanovené cukernatosti 16 %. Cena za 1 t bulev cukrovky 800 Kč. Příplatky či srážky za cukernatost 0,1 % 60 Kč na 1 t bulev

Tab. 2: Ekonomické zhodnocení termínů sklizní ( průměr sklizní 1998 -1999)

Základ stanovené cukernatosti 16 %. Cena za 1 t bulev cukrovky 800 Kč. Příplatky či srážky za cukernatost 0,1 % 60 Kč na 1 t bulev

Závěr (praktické doporučení)

Z dosažených výsledků vyplývá výrazný vliv termínu sklizně na výnos a cukernatost sklizené cukrovky ve prospěch pozdního termínu sklizně (cca 20. říjen).

Vliv stupňovaného hnojení N na výnos a cukernatost je závislý na typu pěstované odrůdy. U odrůdy typu C se náklady vynaložené na hnojení N zúročí i při včasném termínu sklizně (cca 20. září). Rovněž je výhodnější část celkové dávky dusíku dodávané v průmyslových hnojivech aplikovat před setím.

Jednoznačně byl prokázán negativní vliv zvýšeného hnojení dusíkem na cukernatost bulev cukrovky, což se někdy projevilo negativně i ekonomicky.

Aplikace fungicidu proti houbovým chorobám, i při jejich nízkém výskytu přinesla očekávaný výsledek výraznější při pozdním termínu sklizně.

Použitá literatura

Chaloupský, R.: Kompenzační schopnost dvou odrůd na pěstitelská opatření pro časnou a pozdní sklizeň cukrovky. DP, ČZU Praha, 2000.

Kavka, M. a kol.: Technologické, technické a ekonomické normativní ukazatele pro zemědělství ČR - Zemědělská výroba v tabulkách a číslech. MZe ČR ve spolupráci ČZU Praha, 1998, s. 83; 96; 101 - 109.

Kavka, M. a kol.: Pěstební a chovatelské normativní ukazatele - Zemědělské výrobní technologie v tabulkách a číslech. MZe ČR ve spolupráci ČZU Praha, 1998, s. 134 - 140.

Práce byla financována grantem AF a výzkumným záměrem MSM 412100002, fy AGROS Hořesedly a. s. a HYDRO CZECH REPUBLIC.

Kontaktní adresa

Ing. Radovan Chaloupský, katedra rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol, Česká republika, tel. 02/2438 2537, e-mail: chaloupsky@af.czu.cz