Za drahé vepřové může sucho, ale i biopaliva

Jedna dobrá a jedna špatná zpráva přicházejí z trhu s vepřovým masem. Ta dobrá je, že cenová exploze, která vypukla před několika týdny, se už zastavila. Méně dobrou zprávou je, že ceny vepřového se na původní úroveň nevrátí. Tedy pravděpodobně.

Nastíněný vývoj očekávají obchodníci s masem a nemusí se úplně přesně trefit. Ostatně nedávné bleskové a nebývalé zdražení prasat je zaskočilo. Během tří týdnů jejich cena vyletěla ze 42 na 48 korun za kilogram. Překvapivě rychle přitom výrazně vyšší ceny strávil maloobchod.

Český národ milující vepřové teď může spílat Rusům, kteří z Evropy odvážejí vepřové maso ve velkém, čímž snižují nabídku pro zdejší trh, který je z poloviny závislý na dovozu. Rekordní ceny prasat jsou ale hlavně reakcí na neúrodu obilí a kukuřice ve Spojených státech i dalších koutech světa, zaviněnou suchem. O nižší produkci zrna se perou mlynáři a chovatelé zvířat s výrobci biopaliv. Ceny žádaného obilí letí vzhůru a s nimi i náklady prasečkářů.

Nebude to náhoda, že Brusel uvažuje o odklonu od biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin. Doposud do nich všechny členské státy tlačil a nebral vážně různá varování expertů, že biopaliva z řepky, obilí nebo cukrovky nejsou právě šetrná k životnímu prostředí, navíc konkurují potravinám.

Změnu směru ale chystá Evropská komise až od roku 2020. Od té doby by měla být podporována jen biopaliva, která nebudou z plodin sloužících k výrobě potravin a krmiv a budou mít prokazatelný ekologický efekt.