Vytváření šlemu v mléce
01.08.2006 | ÚZPI
Vznik viskózní až vláknité textury mléka je vadou způsobenou růstem kontaminujících mikroorganismů v důsledky nevyhovující hygieny, sanitace a chyb při chlazení a skladování mléka.
Vznik šlemu v pasterovaném mléce býval (v USA) problémem před r. 1960 a začal se objevovat opět v posledních 15 letech. V období 1950 – 1970 se zlepšovala sanitace a chlazení na farmách a v závodech a v souvislosti s tím mizel i tento problém. V posledních letech bývá výskyt šlemu opět častější, zřejmě proto, že se rozšiřují farmy, mléko se převáží na velké vzdálenosti a rozšiřuje se produkce tekutých mlék s prodlouženou trvanlivostí (ESL).
Vada se projevuje v různé intenzitě od mírně zvýšené viskozity až po konzistenci připomínající vlákna. Nevyskytuje se to při dojení, ale až po několikahodinovém skladování v důsledku pomnožení určitých bakterií.
Bakterie vytvářejí muciny, které se podobají materiálu buněčných stěn bakterií. Jako původci jsou známi především Alcaligenes viscolactis a Enterobacter aerogenes, rody Klebsiella, Bacillus, Pseudomonas, některé mikrokoky a bakterie mléčného kvašení. Jejich zdrojem bývá nedostatečně omývané vemeno a struky, kontaminovaná voda a krmivo, nedostatečně čištěné zařízení včetně nádrží a čerpadel.
Bohužel, není k dispozici žádná moderní metoda na stanovení bakterií vytvářejících šlem, takže se musí používat test starý více než 50 let. Ten zahrnuje inkubaci malých vzorků mléka při 15 - 22 oC po dobu 24 až 36 h a vizuální posouzení šlemovitosti pomocí dřevěného nástroje nebo pouhým sledováním při přelévání mléka.
Problém zvyšují podmínky, které podporují růst a pomnožování bakterií (pomalé chlazení/ nesprávné skladovací teploty). Většinou jsou bakterie způsobující šlemovitost gramnegativní a zničí se pasterací. Pokud však minou pastér, dostávají se do prostředí (např. z vystříknutého mléka), které tak kontaminují.
Někdy šlemovitost není pozorována jen proto, že se mléko zkonzumuje dříve, než se defekt stačí projevit.
Některé z relevantních mikroorganismů jsou psychrotrofní, takže pomalu rostou i při chladírenských teplotách. Některé bakterie vytvářejí psychrotrofní spory (Bacillus), které přežívají pasteraci a následně vytvářejí šlem, jiné kmeny způsobují kažení během prodlouženého chladírenského skladování. Když se jednou v zařízení usadí, mají na kvalitu výroby zásadní vliv. K jejich odstranění je nutné nesmírně důkladné čistění/sanitace. Pokud se šlemovitost u výrobků zjistí, je nezbytné prověřit celý řetězec od farmy po zpracovatelské zařízení.
Další články v kategorii Potravinářství
- Při společné akci s policií v tržnici SAPA odhalili inspektoři SVS přes tunu potravin neznámého původu (09.11.2026)
- Kebab za jedno euro vyvolal v Dortmundu šílenství. Policisté krotící dav nasadili i vrtulník (09.11.2026)
- Po rozvodu vsadila na sen z dětství. Dnes peče oceněné perníčky (09.11.2026)
- Pekárna Zelená louka odmítla obžalobu v kauze dotace na linku na toustový chléb (09.11.2026)
- Oběd v restauraci? Ani 200 Kč nestačí. Jen ve třech krajích se dá jíst levněji (09.11.2026)
- Tržby potravinářské společnosti Podravka-Lagris loni klesly na 766 milionů korun (09.11.2026)
- Kupi: Za kg husy dají lidé v obchodech stejně jako loni 179,90 Kč, v akci méně (08.11.2026)
- Na ekofarmě v Anglii objevila zdravou svačinu. Za ovocné plátky sbírá ocenění (07.11.2026)
- Kuřecí prsa z Rumunska prodávaná v řetězci Lidl obsahovala salmonely (06.11.2026)
- FAO: Ceny potravin ve světě v říjnu mírně klesly, cukr dál zdražuje (06.11.2026)

Tweet



