Uplatňujeme takové nástroje, o kterých bylo rozhodnuto včetně finančních

Jde o reakci na článek v týdeníku Zemědělec č. 6/2011 – „Nástroje zatím neumíme uplatnit“. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, asi opravdu nelze nereagovat na vyjádření místopředsedy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který v rozhovoru pro týdeník Zemědělec uvedl…“že v případě nutnosti by se musel důsledně kontrolovat skutečně každý kamion, který k nám přiváží potravinářské produkty. Teď je to aktuálně otázka vepřového masa, které k nám denně proudí po desítkách kamionů“. Dále pak vyjadřuje pochyby, „zda MZe a SVS ČR zajistili kontrolu každého kamionu, abychom si mohli být jisti, že nedochází k dovozu nekvalitního a možná až nebezpečného vepřového“. Obává se, že nikoli a navrhuje „postupovat razantně a bez zbytečných obav z evropského úředníka“.

Hezky se to možná čte, hůře ale provádí. Za prvé jsme se přesvědčili o zdravotní nezávadnosti zásilek z Německa, prověřili jsme 45 zásilek, další dozorové orgány 41 zásilek a v žádné nebyly překročeny limity stanovené pro dioxiny. Přesvědčili jsme se o tom, že to, co tvrdila německá veterinární služba, je pravda. Nicméně počítáme s dalším nadstandardním vyšetřováním do konce března.Ve zbytku roku se vrátíme k rutinnímu prověřování všech komodit v rámci Plánu monitoringu cizorodých látek, což představuje zhruba 50 vzorků.

Ale kdyby se měly vyšetřovat všechny zásilky, tak je třeba vzít v potaz i otázku finanční, nehledě na to, že by to bylo v rozporu s legislativou EU a se zásadami intrakomunitárního obchodu. Státní veterinární správou ČR odebrané a vyšetřené vzorky přišly, ty mimořádné, na milion 200 tisíc korun, připočtěme ale prakticky stejné množství za další vyšetřování dalšími dozorovými orgány. Jedná se 2,5 milionu korun. Radí-li někdo takovou „novinku“, neměl by s návrhem končit alibisticky u „a“, ale říci i „b“, tedy jak se vyrovnat se státním rozpočtem na dozorovou činnost.

Kdybychom totiž počítali s minimálně desítkou kamionů denně, jak je zmiňováno v rozhovoru v týdeníku Zemědělec, tedy deseti vyšetřeními na dioxiny po 22 000 korunách, bylo by to denně 220 000 korun a za rok? Zhruba 70 milionů korun, a to je celá částka, kterou má Státní veterinární správa ČR k dispozici na veškerá laboratorní vyšetřování a monitoring. To nehovoříme o dalších nákladech spojených s vyšetřováním.

A už vůbec nemluvíme o potížích, do jakých se dostalo Maďarsko počátkem letošního roku, které se rozhodlo vyšetřovat všechny zásilky před uvolněním do oběhu. Jejich opatření se mělo dostat na jednání Stálého veterinárního výboru pro potravní řetězec a zdraví zvířat v Bruselu dne 15. 2. jako bod 5. K tomu však nedojde, jelikož Evropská komise už vyzvala Maďarsko ke zrušení těchto opatření, neboť jsou v rozporu s komunitním právem a maďarská veterinární správa byla nucena okamžitě své nařízení odvolat.

Nezapomeňme na to, že čeští obchodníci nakupují na trhu to, co považují za výhodné a s tím obchodují. Zároveň se naši producenti snaží uplatnit svou produkci a výrobky tam, kde za ně dostanou více. Není tajemstvím, že například naše prasata v poslední době směřují mimo jiné zase například do Maďarska nebo do Rakouska. Takový je intrakomunitární obchod.