Třicet ku sedmdesáti

Před zhruba čtrnácti dny jsme udělali v jednom brněnském obchodním řetězci kontrolní nákup sortimentu mléčných výrobků, abychom zjistili, jaké procento těchto produktů je českých. Přestože se jednalo o diskontní řetězec, tak výsledky byly (nenapadá mně jiný termín) otřesné.

Ze sta druhů nakoupených mléčných potravin bylo českých pouze 37, 63 bylo zahraniční provenience! Pro zajímavost 35 z Německa, 14 z Polska, 5 slovenských, 3 nizozemské atd.

Když jsme udělali rozbor podle tržeb, pak výsledek byl ještě horší. Z částky, kterou jsme u pokladny zaplatili, šlo za českými produkty pouhých 30 %! Někdo může namítnout, že jsme třeba něco „přikrášlili“, něco nahráli. Ubezpečuji, že nikoliv, po celou dobu akce nás doprovázeli novináři a vše pečlivě sledovali a nahrávali. Z výsledku byli šokovaní stejně jako my. Dokonce je to zaujalo až tak, že jeden televizní štáb se na druhý den vydal do Rakouska, aby ve stejném řetězci zjistil, jaký tam je podíl českých mléčných výrobků. Nezjistil ani jeden jediný a my večer nezjistili, že by dotyčná televize o tom odvysílala byť jedinou větu. Inu svoboda slova, občas přiškrcená autocenzurou z vidiny tučných reklamních zakázek.

Právě teď je v parlamentu zákon o významné tržní síle, který je podle mého názoru velmi jemným pokusem alespoň nepatrně přibrzdit bezuzdné praktiky většiny obchodních řetězců. Zatím vše nasvědčuje tomu, že půjde v pořadí už o asi sedmý neúspěšný pokus. Nezbývá tedy, než abychom pokračovali. Nechci sdělovat podrobnosti, ale brněnská akce nebude jedinou vlaštovkou. Není možné, aby se dováželo 40 % potravin a všichni se tvářili, že se nic neděje. Není možné, aby například tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR napsal letos 30. ledna mimo jiné shrnující větu: „Lze říci, že chov hospodářských zvířat, tzv. živočišná výroba, přes různé pesimistické prognózy nezaznamenává takový propad“. Nemá internet, aby se podíval do statistiky? Mluví o České republice, anebo se spletl a má na mysli sousední Rakousko? Těch otázek by mohlo být mnoho, ale darmo se rozčilovat.

Závěrem tedy jenom shrnu – těch tanečků kolem obchodních řetězců, které rozhodují o trvalém vytěsňování českých potravin a snižování produkčních možností českých zemědělců už bylo skutečně dost. Zkusíme jinou metodu, než jsou demonstrace a nátlak. Půjdeme do řetězců, budeme kupovat, analyzovat a zveřejňovat. Všechno se ututlat nedá.

Jan Veleba

prezident AK ČR