Tisícovky farmářů protestovaly v Bruselu proti reformě cukru

Několik tisíc farmářů z různých evropských zemí, včetně České republiky, demonstrovalo dnes v centru Bruselu proti chystané "cukerné" reformě v Evropské unii, počítající s prudkým snížením zaručených výkupních cen cukrové řepy i cukru v příštích letech. Skandováním hesel a transparenty požadovali od ministrů zemědělství EU, aby Evropa nezlikvidovala jejich hospodářství a uchránila evropské pěstitele a cukrovarníky před dovozem cukru z třetích zemí. "Snížení cen je příliš brutální. Za to, co dostaneme, se nedá přežít. Nezbude na investice, ani na obdělávání," řekl ČTK Neutkens Puijenbroek, který jako několik stovek dalších farmářů dorazil ze sousedního Nizozemska.

V davu asi pěti tisícovek demonstrantů převládali Belgičané, Nizozemci, Francouzi, Italové, Poláci, Němci či Britové, i když podle organizátorů bylo prý zastoupeno všech 21 členských zemí EU, kde se cukrová řepa pěstuje, včetně Česka a Slovenska. "Pokud by reforma cukru opravdu prošla, pak evropští pěstitelé přijdou o tři miliardy eur ročně. Na snížení cen vydělají jedině producenti sladkostí, ale spotřebitelé nic nedostanou," řekl ČTK předseda polského Svazu pěstitelů cukrovky Stanislaw Barnaś. Pár stovek jeho krajanů zatím ze všech sil pískalo proti hrozbě, že by "cukrovku vytlačil z Evropy cukr z třtiny". "Je to ekonomika naruby," stálo na jednom z transparentů tvrdícím, že "v roce 1950 stál traktor 100 tun cukrovky a na jednoho úředníka připadalo deset zemědělců, zatímco v roce 2006 bude traktor stát 4000 tun cukrovky a deset úředníků připadne na jednoho farmáře".

O pár stovek metrů dál od místa demonstrace, ohrazené policejními zátarasy, jednají ministři zemědělství EU. Dnes se mají poprvé zabývat návrhem komisařky Mariann Fischerové-Bölové radikálně změnit systém dotací a kvót pro výrobu cukru. Ten se prakticky nezměnil od konce 60. let a vedl k tomu, že cena cukru v Evropě více než trojnásobně převyšuje ceny na světovém trhu.

Evropská komise chce během dvou let od přijetí reformy srazit zajištěnou cenu cukru o 39 procent a výkupní cenu cukrové řepy o 42,6 procenta. Změny mají vést k odchodu méně konkurenceschopných výrobců z trhu, a to i za pomoci restrukturalizačního fondu. Pěstitelům, kteří by místo nynějších 42 eur za tunu měli v roce 2009 dostat 25 eur, se má ztráta příjmů uhradit ze tří pětin. Evropská výroba cukru má tak z přibližně 20 milionů tun ročně klesnout o čtyři až šest milionů.

Českému ministrovi zemědělství Petrovi Zgarbovi se podle dřívějších vyjádření zdál návrh reformy přijatelný, protože na rozdíl od dřívějšího návrhu Evropské komise nepočítal s plošným krácením výrobních kvót, kdy ČR hrozilo, že se stane dovozcem cukru. Zgarba předpokládá, že čeští pěstitelé a výrobci by v konkurenci měli obstát a Česko zůstat v cukru soběstačné. Čeští pěstitelé se však obávají způsobu rozdělení kompenzací.

Podle konfederace evropských pěstitelů cukrů (CIBE) dává reforma v sázku 90.000 míst přímo v sektoru a nepřímo ohrožuje dalších 410.000 pracovních míst. EK ovšem argumentuje, že pokud by se systém nezměnil, evropský cukr by ve světové konkurenci nepřežil a o práci by i tak přišly tisíce lidí.