Spotřeba mléka v Německu

Starší lidé v Německu konzumaci mléka a mléčných výrobků neomezují tak výrazně jako konzumaci masa. Oceňují zejména zdravotní přínos konzumace mléka.

Výše spotřeby mléka a mléčných výrobků se odvíjí od stejných vlivů, které působí na spotřebu masa. Když klesá počet obyvatel, měla by také klesat spotřeba mléka. V tomto případě se však uplatňují na rozdíl od masa 3 podstatné rozdíly.

Spotřeba mléčných produktů neklesá u starších lidí tak výrazně jako je tomu u masa. Národní spotřebitelská studie doložila, že spotřeba masa na jednoho obyvatele Německa v důchodovém věku poklesla o jednu třetinu. Stejný trend byl prokázán i u spotřeby mléka a míchaných mléčných nápojů (mínus 40 %), ale spotřeba másla a ostatních mléčných výrobků zůstala nezměněna a spotřeba sýrů dokonce v porovnání s lidmi ve věku 20 až 50 let byla vyšší o téměř 20 %.

Při nízké porodnosti sice klesla spotřeba čerstvého mléka, ale celková spotřeba mléka stárnutím populace ovlivněna téměř nebyla.

Spotřeba mléka je zde oproštěna od náboženských nebo společenských vlivů, proto nemá vzrůstající podíl muslimů v německé společnosti žádný vliv na spotřebu mléka. A také vegetariáni ve snaze pokrýt potřebu bílkovin konzumují mléčné výrobky často dokonce hojněji než běžná populace.

Mléčné výrobky jako komodita jsou přizpůsobivější, což je jejich největší přednost. Jsou snadno kombinovatelné a dělitelné na části. Zdravotní přínos jogurtů, probiotických výrobků, sýrů a mléka jako zdroje vápníku k prevenci osteoporózy je pozitivně vnímán lidmi každého věku, což má příznivý vliv na jejich odbyt.

Milch ist anpassungsfähig

DLG-Mitteilungen, 2010, č. 1, s. 23