Soupeření řetězců bude dál bránit růstu cen

Prodejní sít v Česku už dosahuje úrovně západní Evropy, a přesto dál poroste.

Maloobchodní řetězce, které v Česku v podstatě určují ceny potravin, ještě zesílí svůj vliv.

Zatímco dnes v zemi stojí 148 supermarketů, do roku 2006 jich bude kolem sto osmdesáti. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury Incoma, který potvrzují i zástupci obchodníků.

»Zvýší se přitom podíl diskontních prodejen, které nasazují ty nejnižší ceny,« potvrzuje Zdeněk Skála z Incomy. Například Tesco hodlá tento rok přijít se třemi až čtyřmi novými prodejnami.

»Jen letos chceme otevřít až deset nových prodejen,« říká mluvčí Delvity Petr Uchytil. Ředitel Globusu Petr Vyhnálek dodává: »Konkurenční boj na našem trhu jako by nikdy neměl skončit. Tomu se musí podřídit i politika nižších cen.«

Velké řetězce působí zásadním způsobem na ceny potravin - jen první desítka těchto obchodníků má už více než poloviční podíl na celém prodeji potravin.

Potraviny pak hrají klíčovou roli při určování inflace, představují pětinu spotřebního koše, a loni se například několik měsíců podílely na deflaci. »Úplně na dno ceny stlačit nejde, ale současný trend nízkých cen se jistě neobrátí,« potvrzuje analytik Patria Online David Marek.

Tlak řetězců na nižší ceny je přitom v Česku výrazně silnější, než v zahraničí. Na rozdíl od okolních států, kde již trh funguje desítky let, v zemi neexistuje žádný regulační mechanismus. »V některých zemích brzdí jejich rozmach přímo stát, jako třeba v Portugalsku, nebo místní správa, která má oporu v legislativě,« tvrdí prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík.

Třeba v Německu je silně omezena výstavba větších obchodů na zelené louce. Smějí se usídlit jen v centrech měst ve vymezených prostorech, jichž se ale moc nenabízí.

V Česku však v expanzi řetězcům nic nebrání, a tak se různé skupiny stále snaží zajistit si na trhu co největší podíly. Situaci jim může znepříjemnit jen místní zastupitelstvo tím, že se zdráhá prodat pozemek k výstavbě obchodu. »Ale jednak to není moc platné, jednak se obce naopak moc nebrání. Přijdou díky prodeji ploch k penězům. Malí obchodníci tam ale často musí skončit,« říká Ladislav Šípek z představenstva Svazu obchodu.

Snaha omezit vliv řetězců nemá podporu ani mezi drtivou většinou politiků. Nijak výrazně totiž neprotestují ani malé firmy ani spotřebitelé. Průzkum společností Incoma a GfK například loni potvrdil, že třicet sedm procent lidí považuje za své hlavní nákupní místo hypermarket. To znamená meziroční zvýšení obliby tohoto stylu nákupu o sedm procent.

Oslabit pozici řetězců, které kvůli přetrvávajícímu vzájemnému konkurenčnímu boji nutí dodavatele k nízkým cenám, se nyní snaží jen zemědělský výbor sněmovny. Navrhuje vyjmout zemědělství ze zákona o hospodářské soutěži, aby rolníci mohli společně postupovat při jednání o cenách vůči potravinářům, a ti by pak měli tlačit k vyšším cenám obchodníky.