Sklizeň chmele v ČR byla letos nejhorší za 10 let, úrodě nepřálo počasí

Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Osázená plocha byla meziročně nižší o 0,6 procenta.

Zatímco například pro obilniny počasí neznamenalo úplnou katastrofu, pro chmelaře bylo počasí velmi špatné. A to i proto, že se tato plodina pěstuje jen v severních a severozápadních Čechách, které patří ke srážkově velmi chudým a letošní rok tyto oblasti patřily k suchem nejpostiženějším.

"Větší srážky většinou bouřkového charakteru byly na některých lokalitách zaznamenány až během druhé a především pak začátkem třetí dekády srpna. Proto již neovlivnily vývoj a dozrávání chmelových rostlin, ale naopak zkomplikovaly pěstitelům sklizeň. Vzhledem k uvedenému vývoji počasí byly rostliny slabší, nasazení hlávek bylo také slabé a vysoké procento hlávek nedosáhlo sklizňové zralosti, což negativně ovlivnilo vedle výnosu také obsah pivovarsky účinných látek," uvedla Kršková.

Meziroční pokles úrody v největší Žatecké oblasti činil dokonce více než 50 procent. Žateckého poloraného červeňáku, což je nejpěstovanější odrůda, se sklidilo o 55 procent méně a průměrný výnos činil 0,72 tuny z hektaru. V Úštěcké oblasti klesla sklizeň této odrůdy o 53 procent, v Tršické o 36 procent. Ostatních odrůd se pěstuje řádově méně.

Chmel sklízený v Česku se používá pro výrobu piva v tuzemsku a je také významným exportním artiklem. Podle loňských informací předsedy Svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent domácí produkce.

Autor: ČTK