Projekt „Nákup z farmy“ je vítanou konkurencí supermarketům
22.03.2016 | ASZ
Po letech apatie k původu a kvalitě na tuzemském trhu nabízených potravin se začíná stále více spotřebitelů o tyto údaje zajímat a při svých nákupech se jimi také řídit. Což je nepochybně žádoucí trend, kterým ve spotřebitelském chování dohání česká společnost vyspělé země, a který také vede k novým, alternativním podobám prodeje a nákupu potravin. Mezi ně lze zařadit také službu „Nákup z farmy“ vytvořenou čtrnácti soukromými zemědělci a zpracovateli kolem farmářů Stanislava Němce a Jana Millera, kterou autoři charakterizují jako systém „farmářského tržiště na kolech“. Podstatou je přitom rozvoz zemědělských produktů a selských potravin zahrnující všechny základní typy potravin, které splňují kritéria požadavků stanovených autory projektu, přičemž jde o kritéria s výrazně vyššími standardy kvality a osobně autory projektu garantovaná.
Konkrétní selské potraviny vyrábí přitom konkrétní sedláci, a kdo chce, může si jejich produkty koupit i přímo u nich na jednotlivých farmách. Diskutuje-li dnes společnost o garanci původu potravin, není větší garance, než právě možnost si jí osobně zkontrolovat. Obecné zásady dohledatelnosti původu potravin samozřejmě také stále více zpřísňuje platná evropská i naše legislativa prostřednictvím povinně uváděných údajů na jejich obalech. Ani sebepodrobnější informace ale spotřebiteli nepřiblíží vlastní výrobu potravin, nehledě na to, že do mnoha průmyslových výrobních provozů je on-line vstup spotřebitelům logicky zakázán. Odtrženost zákazníků od procesů vzniku a výroby potravin ale na druhou stranu představuje živnou půdu pro neustále se rozšiřující spektrum informací, jimiž je spotřebitel nabádán k tomu, aby si nějaké produkty zcela určitě v zájmu svého zdraví koupil nebo aby si naopak jiné produkty v zájmu svého zdraví vůbec nekupoval, aniž by ale k tomu byly prezentovány všechny souvislosti. Spotřebitel je tak vystaven ani ne tak osvětovým, jako spíše marketingovým projektům se zcela protichůdnými údaji, které ústí do naprosto opačných důsledků, než jak jsou podávané informace ospravedlňovány. Výsledkem je totiž ještě větší zmatek, ústící až do takových paradoxů, kdy děti ve školách malují v přírodě nikde neexistující fialové krávy.
Namísto nákladných marketingových projektů prezentujících anonymní potraviny anonymním spotřebitelům je proto mnohem lepším řešením prezentovat konkrétní potraviny konkrétním lidem – a právě v tom je bonus projektu typu „Nákup z farmy“, ale nejen jeho. Možnost reálně poznat výrobu i výrobce je navíc žádoucí pro zlepšení celkové image českých a moravských potravin, a také prostředkem k žádoucímu posílení lokálního patriotismu a národní hrdosti, jichž je i díky předlistopadovému vývoji naší společnosti v našich zemích značný nedostatek.
Petr Havel, agrární analytik
Další články v kategorii Potravinářství
- Češi chtějí kvalitní tuzemské potraviny a klidně si za ně připlatí, ukázal průzkum (27.04.2026)
- Madeta je největší česká mlékárna, navazuje na táborské družstvo (27.04.2026)
- Pizza za padesát korun, víno za třináct. Tyto japonské restaurace od 70. let nezdražily (27.04.2026)
- V jarní Sbírce potravin lidé darovali 623 tun zboží, meziročně o 105 tun více (27.04.2026)
- PepsiCo jde proti proudu. V nelítostném prostředí její model není snadné napodobit (27.04.2026)
- Všechny kojenecké výživy Nestlé dostupné na trhu jsou bezpečné, uvedla firma (24.04.2026)
- Značku Výrobek roku Libereckého kraje ponese dalších deset regionálních výrobků (24.04.2026)
- Zdražili a napsali k tomu sleva. Řetězce oprašují staré triky (24.04.2026)
- Značku Regionální potravina má v Plzeňském kraji dalších devět výrobků (24.04.2026)
- Státní veterinární správa zakazuje uvádět v ČR na trh více než 40 mléčných výživ pro kojence kvůli obsahu nebezpečného cereulidu (24.04.2026)

Tweet



