Příkladem, jak řešit trh s mlékem, nám mohou být Maďaři

Agrární noviny (Agroweb) 4.11.1999

Príkladem, jak rešit trh s mlékem, nám mohou být Madari

Omezit zavedením individuálních kvót tržní produkci mléka na úroven domácí spotreby a ocekávat, že v dobe vstupu do EU nebo za plného clenství získáme národní kvótu 3,1 miliardy litru, není reálné. Je o tom presvedcen František Havel z Výzkumného ústavu mlékárenského v Praze. Za odpovedný postoj státu v podobné situaci, k jaké u mléka došlo u nás, považuje príklad Madarska.

"Tamní vláda nedopustila snížení produkce, což navrhovala Rada pro mléko sdružující výrobce a zpracovatele. Uvedomuje si totiž, že by to znamenalo zhoršení pozice zeme pri vyjednávání kvóty pri vstupu do Unie. Pres rostoucí výrobu mléka i zvyšující se nutný export prebytku bude stát tento rust až do zaclenení k EU podporovat," uvedl Havel. Problém s nedostatkem penez na exportní subvence vyrešili Madari podle neho kompromisem: "Vláda navíc poskytne 700 milionu forintu a dávka, kterou odvádejí výrobci a zpracovatelé na podporu exportu se zvýší z 1,25 na 1,95 HUF na litr."

Havel se domnívá, že režim regulace mlécného trhu, který se u nás v soucasné dobe pripravuje, by mel akceptovat i možnost chovatelu zvyšovat produkci mléka nad úroven vyhlášené národní kvóty. "A to za podmínky, že nákupní cena mléka nad pridelenou kvótu bude v takové výši, která umožní jeho export bez subvencí," navrhuje s tím, že zemedelci s nízkými výrobními náklady tak nebudou svázáni kvótou. Systém dvojích nákupních cen pri nedostatku penez od státu považuje za spravedlivý: "Na odbytu nadprodukce se mají podílet výrobci, kterí prekrocí kvótu". Druhou šancí pro úspešné chovatele, jak Havel doplnil, je možnost cást kvóty prikoupit ci pronajmout.