Prazdroj: Pivo ze dřeva i nerezu chutná stejně

Několikrát týdně srovnávají čtyři ochutnávači Plzeňského Prazdroje kvalitu piva Pilsner Urquell, vyrobeného tradičním kvašením a zráním v dřevěných nádobách, s moderní technologií velkých nerezových tanků. Něco takového žádný z velkých konkurentů na světě nedělá.

"Pijí a měří parametry nejznámějšího českého piva vzniklého různými výrobními postupy a vychází jim to stejně," řekl poslední ze dvou sklepmistrů největšího českého pivovaru Jiří Koranda.

"Pivo vyrobené klasickou cestou mohou lidé pít jen v našich sklepích. V plzeňské restauraci Parkán ochutnají nefiltrované a nepasterizované pivo, vyrobené ale novou metodou. V podstatě je stejné jako tohle," dodal.

Prazdroj je jediný z velkých pivovarů světa, který si tradiční, staletími osvědčenou výrobu v kádích a sudech zachoval právě proto, aby měl možnost srovnání, zda nové technologické postupy nemění chuť piva a jeho kvalitu.

To se zjišťuje ochutnávkou, ale hlavně v laboratořích. Vzorky se berou z kádí i ze sudů, jejichž obsah se degustuje každý den. Stará technologie se neobejde bez styku člověka s nápojem, kdežto v moderním procesu je tento kontakt po celou výrobní dobu zcela vyloučen.

Do spilky, kde je třináct dřevěných kádí, přijde z varny mladina, zchlazená na pět stupňů Celsia. Otevřené nádoby s objemem 27 hektolitrů se naplní až po okraj. Poté tam sklepmistři nasypou kvasnice, půl litru na jeden hektolitr.

Mok se poté musí tři dny prohrabovat speciálním dřevěným hrablem, aby kvasnice lépe pracovaly. Kvašení trvá osm až deset dnů. Pak sklepmistři kádě narazí a pivo odvedou do ležáckých sudů.

"Dva dni se vymazávají pěnou s hořkými látkami z chmele," vysvětil Koranda. V uzavřeném sudu pivo dozrává až 60 dní. Po 30 dnech už se ale sud navrtá a pivo se dává ochutnávat návštěvníkům. Teplota ve sklepě musí být trvale mezi dvěma až čtyřmi stupni.