Polští pekaři tonou ve zmatcích kolem DPH

Měl to být revoluční krok polského zákonodárství. Dva měsíce po přijetí nového zákona o DPH však vychází najevo, že je norma pro některé pekárenské firmy likvidační. Jejím cílem bylo zvýšit DPH ze sedmi na osm a z 22 na 23 procent. Několik zásahů při projednávání zákona v Sejmu však způsobilo na trhu s pečivem a cukrářskými výrobky zmatky. Své o tom ví pekaři a cukráři, kteří teď na své výrobky uplatňují hned tři různé sazby DPH.

Do loňského prosince se na čerstvý chleba a pekařskocukrářské výrobky bez konzervantů produkované hlavně malými a středními „domácími“ firmami vztahovala sedmiprocentní daň. Do druhé skupiny zdaněné 22procentní sazbou patřilo průmyslově vyráběné pečivo a zákusky s prodlouženým datem spotřeby. Polský zákon tak odpovídal unijnímu doporučení výhodnějšího zdanění ručně připravovaných výrobků.

Kvůli lobby levicového poslance Stanisława Stece bylo ale dělení na domácí a průmyslovou výrobu nahrazeno kritériem trvanlivosti, kdy do nižší sazby DPH spadá zboží s doporučenou spotřebou do 14 dnů a do vyšší sazby výrobky s prodlouženou trvanlivostí. Změna tvrdě dopadla na neprůmyslové cukráře, jejichž produkty se jen málokdy dostanou ke koncovým spotřebitelům do 14 dnů od data výroby, a tak jim nový zákon automaticky zvedl daň z dřívějších sedmi na 23 procent.

Nezachránil je ani krok rezortu financí, který ve snaze zmírnit růst cen pečiva do novely zařadil ještě pětiprocentní daň vztahující se ale výlučně jen na pečivo a chleba, a to se spotřebou kratší 14 dnů.

Polští cukráři tvrdí, že kvůli DPH může ve 20 tisících malých cukrárenských výrobnách ztratit práci na 400 tisíc zaměstnanců. Jen v lednu měl klesnout průměrný prodej ručně dělaných zákusků o polovinu. „Bojíme se, že na přelomu března a dubna, když spočteme ztráty, řada firem skončí.

V pondělí již zastavil výrobu můj dodavatel čokolády, má jí plný sklad a nedaří se mu ji prodat. Když cukráři nepečou, odrazí se to i na dodavatelích,“ uvedl v deníku Gazeta Biznes šéf jedné z cukrářských firem Marcin Oziębała.

Optimismus nepanuje ani mezi pekaři. Ještě před deseti lety snědl průměrný Polák za rok kolem 80 kilogramů chleba, loni už jenom 56,7 kilogramu a letos má být ještě hůř. V poslední dekádě vzrostla cena pekárenských výrobků stoprocentně a jen pro letošní rok předvídá Institut pro polské pečivo další, až pětinový nárůst. Vedle DPH tlačí cenu produktů vzhůru obilí – letos kupovali polští pekaři pšeničnou mouku v průměru o 70 procent dráž než loni v červnu.

Znalci pekárenské branže tvrdí, že do čtyř let bude nucena zavřít výrobu každá pátá polská pekárna. V současné době jich je v provozu přes deset tisíc.

Když se už tak znejistělí pekaři chodili v lednu ptát, jaké že to DPH se tedy bude vztahovat na rohlíky, které jim uschly, úřady je měly uklidňovat slovy: „Tři čtvrtiny Polska nevědí, tak se tím netrapte.“ V dubnu by mohlo být konečně jasněji – vláda údajně pracuje na novele, která má sjednotit daň u pečiva na finálních osmi procentech.