Pivo v českých obchodech

31.08.2011 | MZe ČR

V současnosti už zákazníci nemusejí prohlížet v obchodě skleněnou lahev proti světlu nebo ji obracet dnem vzhůru, aby se přesvědčili, zda pivo nemá zákal. Většina piv se chemicky stabilizuje a zákal se nevytváří. Předpisy blíže nespecifikují teplotní podmínky pro skladování a pivo, stejně jako všechny potraviny, musí být chráněno před slunečním světlem a mrazem.

Na obale produktu musí být, kromě obvyklých informací, i název skupiny (tedy výčepní, ležák, nealkoholické atd.), složení, datum minimální trvanlivosti, obsah alkoholu v objemových procentech, dále zda je pivo tmavé, světlé, polotmavé nebo řezané. Protože naprostá většina tuzemských piv je vyrobena spodním kvašením, způsob kvašení se uvádí jen u piv vyrobených svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi.

Spotřebitelům, kteří nekupují pivo denně, možná přijde vhod část pivařské abecedy. Výčepní pivo odpovídá „desítce“, ale i „osmičce“ a „devítce“, ležák by měl podle dřívějšího (ale opět i nynějšího) značení na obale stupňů jedenáct nebo dvanáct. Stupně přitom nemají nic společného s obsahem alkoholu - vyjadřují, kolik procent extraktu měla mladina, tedy pivní "polotovar" (tedy kolik pro chuť piva důležitých látek ze sladu a chmele se dostalo do roztoku, z kterého kvašením vznikne pivo). 10 % v názvu tedy neznamená, že výrobek obsahuje 10 procent alkoholu, ale že každých 100 gramů mladiny obsahovalo 10 gramů extraktu.

Extrakt dává pivu plnost - čím je tedy vyšší, tím je pivo plnější, hutnější, a tedy i chutnější. Rozdíl tří stupňů u výčepních piv je poměrně významný a musí se znatelně projevit v kvalitě. Zákazník se přitom nemusí dovědět, zda si kupuje „desítku“ nebo „osmičku“. Orientovat se může jen podle ceny. Přestože pivní stupně zmizely z lahví už před pěti lety s novým potravinářským zákonem, který přizpůsobil "pivní" vyhlášku evropské legislativě, zákazníci jsou na ně stále zvyklí. Někteří výrobci se ke stupňům v poslední době vracejí (uvádět je nemusejí, ale mohou). Pokud je ale používají, ať už slovně, například "Desítka", nebo číselným údajem "10 %", musejí stupně odpovídat skutečnosti. Za „desítku“ je přitom považováno pouze pivo, které má obsah extraktu nad 10 %, neboť naměřené hodnoty se zaokrouhlují na celé číslo směrem dolů.

Stejná pravidla platí i pro obchodníky. Mohou nad basu výčepního budvaru pověsit ceduli Budvar 10 % a krušovický ležák označit jako "Dvanáctku" jen, když značení odpovídá. I když pivovar tuto informaci na obale neuvádí, musí ji uvést na průvodních dokladech. Výsledky kontrol potravinářské inspekce však napovídají, že obchodníci je mnohdy nerespektují. Pokud nabízejí osmistupňové pivo jako desítku, klamou tím spotřebitele.

Co je pivo…

- se sníženým obsahem alkoholu - alkoholu nejvýš 1,2 % objemových

- nealkoholické - nejvýš 0,5 %

- kvasnicové - do hotového piva se při stáčení přidává rozkvašená mladina

- ochucené - s přídavkem ochucujících látek nebo lihovin či jiných alkoholických nápojů (max. do 10 procent)

- světlé - vyrobené převážně ze světlých sladů

- tmavé a polotmavé - z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými

- svrchně kvašené - vyrobené s použitím kvasinek svrchního kvašení - bublinky stoupají k hladině

- spodně kvašené - téměř všechna tuzemská piva jsou spodně kvašená, jsou řidší a světlejší

Kategorie piv:

- porter min. 18%, tmavé

- speciální min. 13 %