Omezení vývozu obilí z Ruska

Při dosažení horní hranice bude na vývoz obilí uvaleno exportní clo. V souvislosti s tímto opatřením varovala tisková služba moskevské vlády exportéry před uzavíráním smluv na nadměrně velké dodávky obilí. Intervence na trhu s obilím v dosud obvyklé formě v období 2011/2012 podle slov premiéra Vladimíra Putina už nejsou plánována, ale poprvé budou mít producenti možnost díky státnímu výkupu zboží později získat zpět.  Ministerstvo pro hospodářský rozvoj proto upřednostnilo eventuální omezení exportu ale vývojem cen obilí na domácím trhu jak uvedl náměstek ministra Andrej Klepač. Nicméně ministerstvo předložilo svoje výpočty flexibilních vývozních cel, které by měly měnit v závislosti na vývoji cen na světových trzích.  Exportní potenciál z poloviny vyčerpánOd začátku rozpočtového roku bylo vyvezeno přibližně 12 mil. tun obilí. Podoba vývozních cel na obilí vyhlášená moskevskou vládou byla doporučena k přijetí i partnerům z celní unie Bělorusku a Kazachstánu. Vlády obou partnerských zemí se nevyjádřily, zda doporučení budou akceptovat nebo ne. Výkonný tajemník kazašského ministerstva zemědělství Jevgenij Aman však vyhlásil jasně, že jeho země nemá v úmyslu v hospodářském roce 2011/12 omezovat vývoz žádných komodit rostlinného původu. Vedle rekordní úrody obilí nemá Kazachstán nedostatek ani u jiných plodin. Například je pravděpodobné, že produkce olejnin bude s 1,5 mil. t v porovnání s loňskou skutečností dvojnásobná. Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval železniční společnosti a další majitele vagónů aby uzavřeli s exportéry vzájemné smlouvy. Tím zareagoval na stesky obchodníků na zhoršující se nedostatek vagónů.  Vývoz cukru zesilujeRusko se s největší pravděpodobností vzdá jindy tradiční dovozu surového cukru, jak oznámil první náměstek předsedy vlády Viktora Zubkova. Poptávka domácích cukrovarů bude uspokojena rekordní domácí úrodou ve výši 40 mil. tun cukru. Ve srovnání s roky 2010 a 2009 by znamenalo zvýšení výroby o 60 až 80 %. Průmyslová organizace Sojuzrossachar odhaduje potenciál vývozu bílého cukru na více než 200 000 tun. Podařilo se uzavřít kontrakty s italskými a černohorskými importéry. Velké dodávky cukru směřovaly také do Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Afghánistánu.