O český chmel je stále zájem, ale může se stát, že nestačíme poptávce

Nejnižší za posledních 134 let je současná výměra chmelnic v Česku. "Největší pokles, 163 hektarů, je v žatecké chmelařské oblasti, kam spadá i Rakovnicko. Tam ubylo 105 hektarů chmelnic," říká Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele České republiky.

* Čím si pokles rozlohy chmelnic vysvětlujete?

Rapidní pokles v polovině 90. let způsobila ve všech chmelařských zemích celosvětová nadprodukce chmele. Nyní je to hlavně rostoucí věková struktura porostů chmele.

* Jaké je podle vás řešení?

Obnova chmelnic u nás nyní představuje zhruba půl procenta celkové plochy, přitom by se měla pohybovat kolem osmi procent ročně. Vstupem Česka do Evropské unie skončil i národní program na obnovu chmelnic. Průměrný věk porostů byl loni vyšší než optimálních 12 až 15 let. Výstavba nových chmelnic s výsadbou je přitom velmi finančně náročnou záležitostí, přijde zhruba na 500 až 700 tisíc korun za hektar.

* Jaké byly výsledky loňské sklizně?

V žatecké chmelové oblasti, kam spadá i Rakovnicko a Kladensko, bylo sklizeno na 4382 hektarech celkem 4435 tun chmele, což představuje výnos 1,01 tuny na hektar. Velmi dobrá ale byla kvalita chmele, zejména obsah hořkých látek byl výrazně lepší než v minulých dvou letech.

* Jak to vypadá s vývozem českého chmele?

Loni se mírně zvýšil vývoz, snížil se ale podíl vývozu surového chmele a narostl objem vývozu zpracovaného chmele ve formě chmelových granulí. Nejvíce chmele putovalo do Japonska a celkem byl přímo z České republiky vyvezen do 36 zemí. Do dalších zemí se pak dostává například prostřednictvím obchodních firem z Německa nebo Anglie.

* Jaká je podle vás perspektiva českého chmele?

Český chmel je ve světě stále velmi žádaným a uznávaným produktem, proto přes 80 procent produkce směřuje do zahraničí. Řadu let se ale pěstování chmele u nás pohybuje na hranici rentability nebo pod ní a nevznikají dostatečné rezervy na nové investice. Brzy se tak může stát, že nebudeme schopni naplnit poptávku po kvalitním českém chmelu.

Zdeněk Rosa

Využívají pivovary český chmel?

Královský pivovar Krušovice chmel z nedaleké žatecké oblasti při vaření piva tradičně využíval a využívá. V současné době 80 procent chmele, který dává krušovickému pivu charakteristickou chuť a vůni, tvoří právě dvě odrůdy českého žateckého chmele - poloraný červeňák a Premiant. V loňském roce vyrobil Královský pivovar Krušovice 690 386 hektolitrů piva, z nichž 153 813 hektolitrů vyvezl do zahraničí. Export přitom loni vzrostl a vyvíjí se velice příznivě i letos. Do 31. května vyvezl krušovický pivovar už 77 107 hektolitrů (loni za stejné období to bylo 55 270 hektolitrů).

Celkový výstav pivovaru za stejné období činí 309 931 hektolitrů, což představuje meziroční nárůst 118,3 procenta. Nejnovějším oceněním kvality krušovického piva jsou ale výsledky degustační soutěže Pivo České republiky 2005 konané v rámci Slavností piva v červnu v Českých Budějovicích. Celkem 41 pivovarů z České republiky a dva ze Slovenska přihlásily do soutěže 179 vzorků piv ve 22 kategoriích. Krušovické pivo Mušketýr získalo v kategorii Světlé výčepní pivo druhé místo. V kategorii světlý ležák Premium ocenila porota krušovický ležák Imperial nejvyšším počtem bodů a medailí za první místo.