Netradiční chuť. V Česku se znovu začne vyrábět biovíno

Je to určitě dobrá zpráva pro všechny milovníky tekuté révy. Po tříleté odmlce, kdy se tuzemští vinaři nemohli s Evropskou unií dohodnout na přesných pravidlech, se do České republiky opět vrací výroba biovína.

EU totiž podle informací Deníku schválila příslušné nařízení, které tuzemským vinařům výrobu toho nápoje a jeho označení grafickým logem opět povoluje. Samozřejmě za dodržení přísných ekologických pravidel. Nařízení začne platit od 1. srpna 2012.

„Nyní jsou pravidla určená a letošní sklizeň již označená bude, pokud splní požadavky,“ potvrdil Deníku vedoucí oddělení pro víno ministerstva zemědělství Antonín Králíček. Někteří vinaři sice v uplynulých třech letech biovína vyráběli, měli však zakázáno je oficiálně uvádět na trh. Na regálech obchodů tak zákazníci nacházeli ročníky vín 2009 a starší.

Bez postřiku

Takzvané biovíno se od toho klasického liší především tím, že se v celém procesu, tedy od vypěstování hroznů až k lahvování, nesmí používat přesně vyjmenované chemické látky.

Především se je zakázáno používat některé postřiky vinohradů a po vylisování moštu se biovíno smí daleko méně sířit (musí mít minimálně o 30 miligramů oxidu siřičitého na litr méně). To je mimo jiné důležité i jako „prevence“ bolesti hlavy po nadměrné konzumaci.

Pokud je totiž jakékoliv víno špatně nebo nadměrně zasířeno, riziko kocoviny tím úměrně stoupá. U biovína je dále například zakázáno ho při tepelné pasterizaci ohřívat na více než 70 °C a celkově se nesmí používat různé metody dochucování.

Ve výsledku by konzument měl dostat víno bohatší na některé chutě a vůně, které v klasickém vínu nemusejí až tak vystoupit do popředí. Vyšší náklady na výrobu se nicméně odráží i v ceně, ta je až o třetinu vyšší než u vín vyráběných klasickou metodou.

Co by konzumenta také nemělo překvapit, jsou některé názvy odrůd, ze kterých se u nás bílá i červená biovína vyrábějí.

„Tím, že se vinohrady nesmějí chemicky ošetřovat, je nutné používat odrůdy, které jsou více odolné proti různým chorobám vinné révy. U nás jsou to například bílé odrůdy Hibernal, Malverina či Cabernet Blanc, u modrých hroznů je to třeba odrůda Laurot či Neronet,“ vysvětluje tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček.

„Pěstování biovína je ale u nás jednoznačný trend, počet takto hospodařících vinařů a vinohradníků stoupá,“ dodává Martin Půček.

To potvrzují i oficiální čísla. Ve vinařských oblastech Čechy a Morava je celkem osázeno přes 18 tisíc hektarů vinic, z toho 649 hektarů je dotováno v režimu ekologického zemědělství. Jedná se ale o číslo za rok 2010, loňský rok ministerstvo teprve zveřejní.

Autor: Jan Klička