Nemoc šílených krav je nezničila

Z nejhoršího jsou venku zemědělské podniky, které před půldruhým rokem postihla BSE - nemoc šílených krav. Firmě Zeos v Lomnici nad Popelkou schází dokoupit kolem padesáti kusů dobytka, a bude mít své stádo, které kdysi čítalo téměř tři tisíce zvířat, kompletní. „Počítáme, že krávy koupíme tak ve druhé polovině letošního roku,“ upřesnil ředitel lomnického podniku.

Na jatka šlo 469 krav

Na jatka muselo jít předloni v říjnu 469 krav, včetně jednoho býčka. Impulz k tomu dala nakažená mladá dojnice ze syřenovského kravína Zeosu. Stát i pojišťovna sice uhradily škody za uhynulá zvířata, které šly do desítek milionů, na zemědělcích ale zůstalo vypořádat se se ztrátou zisků za mléko i za prodej zvířat. „Trvalo nám to opravdu půldruhého roku, než jsme se přiblížili původní produkci mléka. Prvních tři čtvrtě roku jsme měli velký úbytek,“ prohlásil ředitel. Podnik je navíc omezený i v prodeji dobytka. Nesmí vyvážet zvířata, která se narodila před datem, kdy veterináři u nemocné krávy v Syřenově BSE objevili.

Stejný zákaz platí i pro firmu Kalenská zemědělská v Dolní Kalné na Trutnovsku. Ta přišla předloni o 173 kusů dobytka, což tvořilo kolem pětatřiceti procent stáda. „Od té doby jsme nakoupili téměř sto zvířat a zbývá nám doplnit stádo asi o sedmdesát kusů. To se nám snad podaří ještě letos,“ uvedla Miluše Kovářová, ekonomka firmy. Dobytek z kalenského podniku musel na jatka kvůli nakaženému dobytčeti, které prodala firma podniku Agro Český ráj Všeň. „U žádné z krav, která musela jít na porážku, se ale nemoc neobjevila,“ podotkla ekonomka. Podle ní se naštěstí od firmy v těžké době neodvrátili odběratelé.

Mezi ty hlavní patří právě Agro Český ráj Všeň. Podnik přišel v souvislosti s BSE dohromady o pět kusů. „Ztráta byla kolem dvou set tisíc korun, takže jsme v porovnání s ostatními o tolik zase nepřišli,“ upřesnil ekonom firmy Jiří Drahoňovský. „S postiženými podniky jsme spolupracovat nepřestali. Například firmě Zeos vykrmujeme býčky,“ doplnil ekonom. Podle Jiřího Teplého, místopředsedy agrární komory, ale bude trvat několik let, než se podaří zemědělským podnikům stádo obnovit. „I když už mají naplněné stavy, nevědí, zda budou dojnice, které nakoupily, kvalitní. To se teprve ukáže,“ vysvětlil místopředseda. Agrární komora nabídla zemědělcům pomoc při koupi zvířat i krmení. O zbytek už se museli postarat sami.

Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy, se ale domnívá, že zemědělci, které BSE postihla, si příliš nepohoršili. Obdrželi náhradu od státu i od pojišťovny. „Kdyby u nás tolik skotu neprocházelo centrálním teletníkem, nemuselo být utraceno tak velké množství zvířat. Možná by se nad tím měli zemědělci zamyslet a telata odchovávat někde jinde,“ dodal mluvčí.