Německo zakázalo pěstování nejrozšířenější geneticky upravené kukuřice

Německo rozhodlo zákazat pěstování geneticky modifikované kukuřice firmy Monsanto, která je jedinou takto upravenou plodinou pěstovanou v Evropě.

Německo chce zákazat pěstování geneticky modifikované (GM) kukuřice firmy Monsato, oznámila v úterý německá ministrině zemědělství Ilse Aignerová. Tato zpráva je ranou pro americkou biotechnologickou firmu Monsanto, která prodává tuto kukuřici.

Odrůda firmy Monsanto zvaná MON 810 je odolná vůči škůdci zavíječi kukuřičnému, jehož larvy napadají stonek rostlin. Pěstování MON 810 rozděluje řadu zemí v celé Evropské unii. Tento druh je jedinou takto upravenou plodinou pěstovanou v Evropě. Některé země tuto odrůdu zakázaly navzdory rozhodnutí Evropské komise, která ji naopak podporuje.

Spolková ministrině Aignerová, členka konzervativní bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), prohlásila, že dospěla k závěru, že "existuje ospravedlnitelný důvod se domnívat, že ... MON 810 představuje vážné nebezpečí pro životní prostředí."

Odrůda byla povolena v Německu od roku 2005. Aignerová řekla, že rozhodnutí o zákazu přichází na základě nových údajů, čistě vědeckých, nikoliv politických. Dále řekla, že je to ojedinělý případ, a ne zásadní rozhodnutí, proti GM plodinám.

V březnu vlády členských státu EU odolaly tlaku Evropské komise na zrušení zákazu odrůdy MON 810. Komise chtěla zrušit zákaz pěstování odrůdy MON 810 v Rakousku a Maďarsku. Odrůda je také zakázána ve Francii a Řecku. Spojené království bylo mezi hrstku zemí, které podporovaly postoj Komise, informovala zpravodajská agentura AFP.

Německo plánovalo tento rok zasetí odrůdy MON 810 pouze na 3600 hektarech. A to zejména ve východních spolkových státech.

Odpůrci GM plodin tvrdí,že je nutné mít více vědeckých dat. A argumentují tím, že svým dlouhodobým genetický vlivem na člověka a volně žijící zvířata mohou být zdraví škodlivá.

Naopak biotechnologický průmysl zastává názor, že GM plodiny jsou stejně bezpečné jako tradiční odrůdy, a tyto geneticky modifikované plodiny mohou poskytnout dostatek levnější potravy v 21. století.