Německé dioxiny ničí české ekozemědělce, hrozí likvidace chovů

Svět obrácený naruby. Tak hodnotí čeští ekozemědělci důsledky takzvané dioxinové aféry v Německu. Kvůli lednovému nálezu rakovinotvorných látek ve vepřovém mase z německých chovů se zájem zákazníků o české vepřové se značkou bio nezvýšil. Dioxinová aféra měla na český trh zcela opačný účinek: "biochovatelé" místo profitu bojují kvůli dioxinům o přežití.

"Němci přestali kupovat konvenčně vyrobené vepřové a vrhli se na domácí ekoprodukci. Kvůli enormní poptávce tamější chovatelé skoupili v Česku všechno bioobilí, které je v ekochovech základem krmiva," popsal LN Josef Sklenář, majitel biofarmy Sasov.

Ceny pro české producenty tak okamžitě vylétly vzhůru. "Vzhledem k tomu, že krmivo ovlivňuje z 80 procent cenu vepřového masa, uvažoval jsem, že budu muset část chovu zlikvidovat. S tak drahým masem bych na českém trhu neuspěl," stěžuje si Sklenář.

Na jeho biofarmě se prasata chovají a krmí ekologickým způsobem, součástí jsou i jediná jatka v Česku, kde porážka prasat odpovídá normám pro značku bio. "Jenže když nemáte krmivo či za něj musíte platit horentní sumy, nemáte šanci přežít," uvedl Sklenář.

S masem pomohou i vegetariáni

Chov ale možná nakonec zachrání výzva o pomoc. "Obrátil jsem se na kolegy v oblasti ekozemědělství, aby mi pomohli překonat dobu do sklizně obilí a kupovali od nás speciální balíčky s masem. A setkal jsem se s kladnou odezvou," řekl Sklenář.

Výzva našla i nečekané adresáty. "Napsali mi třeba vegetariáni s tím, že maso nejedí, ale budou ho ode mě kupovat pro rodiče," uvedl sedlák. A proč české biovepřové nemíří do Německa, když je tam po něm nyní poptávka? "Němci kupují svoje biomaso, o cizí nemají zájem, i kdyby se na vlastní oči přesvědčili, že chov a porážka odpovídají všem jejich normám," tvrdí Sklenář.

Biofarma Sasov má zřejmě větší šanci, že přežije důsledky dioxinové aféry, než konvenční zemědělci. Zákazníci v obavě z "chemie" v potravinách přestali často jíst běžné maso a vrhli se na ekoprodukci, tisíce tun přebytečného německého vepřového se dostaly na evropský trh za dumpingové ceny. Zbytek skončil v mrazírnách, odkud bude postupně putovat do obchodů. "Tomu nejde konkurovat. Desítkám domácích chovatelů hrozí krach. Prasnice se vybíjejí ve velkém, chov už se prostě nevyplatí," tvrdí šéf Agrární komory Jan Veleba.

Komora požádala ministerstvo zemědělství, aby pomohlo ohroženým chovatelům tím, že jim "půjčí" část strategických zásob obilí jako krmivo pro prasata. "Po sklizni by zemědělci obilí vrátili do rezerv," nastiňuje Veleba plán, který zůstal zatím bez odezvy.

Bio jede. Ale spíše v Německu

Na rozdíl od českých chovatelů si němečtí ekozemědělci nad důsledky aféry mnou ruce. Němci totiž kupují více "biomasa" i dalších potravin s touto značkou. Jen německá firma Denree, obchodující s biopotravinami, ohlásila za leden nárůst prodeje o 20 procent.

Spotřebitelské chování Čechů naproti tomu dioxinová aféra u sousedů nijak neovlivnila. "Lidé chodí, ale je to tak pořád stejné. Žádná změna," řekla LN Šárka Dominová, majitelka jedené z českobudějovických bioprodejen. Někteří další obchodníci se značkou bio dokonce hlásí pokles prodeje.

Dioxinový skandál

Aféra s rakovinotvornými látkami vypukla v Německu na přelomu roku. Úřady odhalily výskyt této jedovaté látky ve vejcích a krmivu pro hospodářská zvířata. * Do Česka se prý mohlo dostat až 4,5 tuny zasaženého vepřového. Část dodávky dozorčí orgány zajistily, zamoření dioxiny zkoušky dosud neodhalily.