Následky přírodní katastrofy pro japonské zemědělství

Následky devastujícího stoletého zemětřesení, následné vlna tsunami a poškození atomové elektrárny, které způsobily kontaminaci části ostrova Honšú, budou trpět po mnoho dalších let i zemědělci. Dosud museli japonští zemědělci vyrovnávat především s bujením městských aglomerací, stárnutím populace, s ostoucím importním tlakem světového obchodu vyvolaného postupnou liberalizací a také s klimatickými změnami. Nyní se k osobnímu utrpení přidaly i enormní náklady na rekonstrukci zničených oblastí. Především se jedná o problémy týkající se možného radioaktivního zamoření půdy. Povodňová vlna z Pacifiku zničila intenzivně zemědělsky využívanou půdu na pobřeží – rýžová pole, plantáže, tisíce skleníků – a tím i existenci mnoha malých zemědělců.

Průměrná velikost zemědělské farmy 1,8 ha

Jaký dopad budou mít škody způsobené atomovou katastrofou na celé odvětví zemědělství není možné dosud přesněji kvantifikovat. Severovýchod hlavního japonského ostrova Honšú je jedním z nejvýznamnějších zemědělských regionů v zemi. Silná poptávka po stavebních parcelách zredukovala výměru zemědělské půdy na tomto hornatém ostrově o rozloze 375 000 km2 na pouhých 13 procent. Třetina zemědělské půdy – přibližně 7 mil. ha – je využita pro pěstování rýže. Další typický japonský produkt – zelený čaj – je statisticky sotva významnější. Potřebnému růstu zemědělských farem brání stále přísnější požadavky na ochranu životního prostředí. Průměrná velikost japonské farmy činí pouhých 1,8 ha zemědělské půdy, což nedokáže plně zabezpečit ekonomickou existenci rodiny a vyžaduje i další vedlejší výdělky mimo zemědělský podnik.

Vedle ostrova Hokaido je severní oblast ostrova Honšú hlavním centrem výroby mléka v Japonsku. V obou regionech žije přibližně 30 000 chovatelů dojnic, kteří dohromady vlastní více než 1,1 mil. krav. Jejich produkty však nemají žádné pevné místo ve stravovacích zvyklostech Japonců. Osm z deseti Asiatů trpí intolerancí mléčné laktózy, proto jen obtížně tráví mléčný cukr a následkem toho trpí průjmy nebo zvracením. Proto se například malá družstevní mlékárna Michinoku v Mijagi vedle vlastní značky mléka Meji, prostého laktózy, stále více orientuje na výrobu ledových čajů. Důvodem je velká dynamika růstu tohoto segmentu trhu. Zemědělské hospodaření patří v Japonsku k nejefektivnějším na světě, i když tento ostrovní stát dokáže vyrobit pro svoje obyvatelstvo (téměř 130 mil.) pouze 40 % potravin. Umožňuje to využití nejmodernějších způsobů hospodaření: stále více polních plodin je pěstováno v hydrokulturách – bez zeminy v roztocích živin. Pěstování zeleniny se koncentruje v příměstských regionech, krátké přepravní vzdálenosti a rostoucí poptávka městského obyvatelstva garantují zemědělcům dobré příjmy. (AgE)