Maso z Česka nejde kvůli levným dovozům na odbyt

Finanční krize zasáhne podle ekonomů oblast zemědělství a potravinářského průmyslu relativně nejméně. Přesto musí i největší tuzemští hráči včetně agrárního holdingu Agrofert Andreje Babiše omezovat výrobu. Mohou za to například loňské extrémní vysoké ceny ropy a paradoxně i drahé vlastní suroviny.

Masokombinátům nyní berou zisky drahé krmné směsi, které nakoupily loni. Tehdy se ceny obilí a dalších surovin pohybovaly abnormálně vysoko a tyto náklady chovatelé nyní promítají do svých cen – jenomže v zahraničí lze maso pořídit levněji, a tak obchody nakupují levnější zboží z dovozu. Kvůli tomu nejde domácí zboží na odbyt.

Po drůbežářích a řadě menších chovatelů prasat to pocítí i největší zemědělský podnik v zemi – Agrofert Andreje Babiše. Ten koncem roku zavře jatka jednoho z nejdůležitějších masokombinátů v zemi – Masny Studená. Ta se teď soustředí jen na výrobu konzerv a výrobků, které tak nezávisí na vývoji trhu.

Důvod omezování výroby je prostý. "Nebylo už možné konkurovat levnějšímu masu dováženému ze zemí EU, které je o šest korun za kilo lacinější," potvrdil Emil Kasper, výkonný ředitel společnosti.

Krok Agrofertu následoval poté, co omezil svou produkci i jeho největší konkurent Agropol, jednička tuzemského trhu v chovu kuřat. Ten přitom letos převzal část zkrachovalého a kdysi největšího drůbežářského závodu Xaverov.

Možná přijde další propouštění

Koncem října pak uzavřel prostřednictvím své dceřiné společnosti Intergal Vrchovina závod na výrobu drůbežích uzenin v Žamberku. Oba na české poměry obří agropodniky také musely propustit několik stovek lidí a není vyloučeno, že vyhodí další.

S velkou pravděpodobností totiž Babišův Agrofert pohltí svého konkurenta a množí se také spekulace o tom, že se chce Babiš svých masozpracujících firem zbavit úplně.

Podle údajů Českého statistického úřadu už začaly ceny masa klesat, v obchodech to však s výjimkou drůbežího není tak patrné. Zvláště to platí u výrobků s vyšší přidanou hodnotou, při jejichž výrobě se dají použít náhražky. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského se totiž podíl zboží vyrobeného z kvalitních surovin na pultech obchodů dlouhodobě snižuje.

Tuzemští potravináři svalují vinu na obchodní řetězce, které podle nich šetří a místo kvalitnějších výrobků z Česka dovážejí šizené zboží. Obchodníci se takové interpretaci brání a nelíbí se jim ani obvinění, že drží vyšší ceny, aby si zvýšili zisk.

"Nejde to říct paušálně, ale v průměru se může marže pohybovat kolem patnácti procent, což je obvyklé i na Západě," řekl šéf jedné z tuzemských obchodních sítí. Podle něho marže naopak klesá.

Nejmarkantnější je však v poslední době rozdíl mezi cenou pěstitelů obilí, která je ve srovnání s loňskem téměř poloviční, a cenou mouky, která je naopak dražší než loni. Rohlíky se podle výpočtů svazu obvykle prodávají s šedesátiprocentní přirážkou.