Maso si vozíme do ČR hlavně sami

Jen málokdo by si skutečně nepřál, aby se v tuzemských obchodech prodávaly tuzemské masné produkty vyrobené v ČR z tuzemských surovin. Přestože se ale vina za to, že část našeho trhu s masem tvoří zahraniční produkce, dává především obchodním řetězcům, není to téměř pravda.

Podstatnou informací jsou oficiální celní statistiky dovozů a vývozů masa, podle nichž jsou hlavními dovozci masa do ČR všeho druhu především tuzemské masokombináty a tuzemské obchodní firmy, často původně zcela jinak zaměřené. Mezi pěti největšími dovozci masa v hodnotě více než 400 milionů korun ročně přitom figuruje jediný řetězec (Kaufland), dva tuzemské masokombináty (Masný průmysl Krásno a Animalco), jedna česko-německá obchodní firma a jedna tuzemská firma z Uherského Hradiště, která byla původně zaměřena na projektové práce a oblast likvidace odpadů. Mezi dalšími deseti největšími dovozci masa v hodnotě více než 100 milionů korun je opět jen jediný řetězec (Tesco), vše ostatní jsou opět tuzemské obchodní firmy a dva tuzemské masokombináty (Plzeň a Kostelecké uzeniny). A mezi dalšími patnácti dovozci jsou kromě tuzemských firem a masokombinátů pouze další dva řetězce, Ahold a Lidl.

Viní-li tedy představitelé Agrární komory ČR a specielně její prezident Jan Veleba z likvidace tuzemských producentů masa zahraniční obchodníky, neříká pravdu. To ovšem značně bere vítr z plachet a smysl jakýmkoli protestním akcím namířených proti řetězcům. Jestli už by měli zemědělci protestovat, tak před branami většiny velkých domácích zpracovatelů masa, v řadě případů (např. Kostelecké uzeniny) před branami členů samotné Agrární komory.

Když jsem před časem v článku na stejné téma (dovozy masa) popisoval rezervy v efektivitě tuzemských chovatelů prasat (a v zásadě hospodářských zvířat obecně), namítali někteří, že by také bylo kromě zemědělců dobré podívat se na rezervy ve zpracování a prodeji masa. S tím nelze než souhlasit. Například ve vztahu k tuzemským zpracovatelům je třeba bez emocí konstatovat, že efektivita zpracování masa v ČR je v porovnání s původní Patnáctkou EU až o třetinu nižší, a to se v posledních letech zlepšila. Signály o nekonkurenceschopnosti živočišné výroby v ČR obecně již před vstupem do EU vydával ve svých analýzách Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE), ale zemědělské a potravinářské podniky místo toho, aby těmto signálů naslouchaly a poučily se z nich, považovaly VÚZE za nepřítele resortu. Stejně tak se dnes hledá nepřítel v obchodních řetězcích, ačkoli legitimní otázka je spíše: „Proč naše masokombináty surovinu ke zpracování ze zahraničí dovážejí?“. Odpověď bohužel existuje, je skrytá v uvedené nižší efektivitě zpracování masa. Právě proto pak nemohou naši zpracovatelé zaplatit zemědělcům za dodávky suroviny vyšší ceny a musí dovážet (bohužel spíše levnější partie masa) ze zahraničí, aby cenově v porovnání s mezinárodní konkurencí obstáli.

Obchodní a cenová politika řetězců přitom samozřejmě není v řadě konkrétních (ne však obecných) příkladů korektní. Velmi často jde ale přitom o konkrétní aktivity konkrétních nákupčích, ne o systém likvidace místních podnikatelů, jak se nám snaží léta Agrární komora a v poslední době i Potravinářská komora namluvit. Pro každého obchodníka je totiž praktické nakupovat na místním trhu, nejen kvůli nižším nákladům na dopravu, ale i z pohledu čerstvosti zboží. Kromě toho je pro obchodníky podstatné, aby měli spotřebitelé na nákup nabízeného zboží co nejvíce peněz, takže v jejich zájmu není vytváření nezaměstnaných mas díky krachům místních výrobců. To vše jsou základní, ekonomické, logické a hlavně po celém světě funkční principy, které se podle všeho dnešní agrární odborníci při svém vzdělání získané v předlistopadovém režimu na školách neučili a dodnes nenaučili a nepochopili. Bez tohoto pochopení se ale budou protestní akce všeho druhu vždy míjet účinkem, protože bude vždy chybět zdůvodnění jejich smyslu. To pak znevěrohodňuje i takové protesty, které jsou legitimní a na místě. Podle známého rčení, že když někdo volá desetkrát o pomoc, že se topí, ale není to pravda, tak mu pojedenácté už nikdo nepomůže, i když se bude topit doopravdy.