Malé pivovary se lepší

Na otázky HN odpovídá Stanislav Bernard

Humpolec, 6.11. 2000

Stanislav Bernard patří mezi největší zastánce a bojovníky za zachování regionálních značek. „Každá má svoji specifickou chuť a přispívá tak k pestrosti českého trhu,“ tvrdí.

Před zhruba dvěma lety jste prohlašoval, že situace malých pivovarů se stále zhoršuje. Jaký je stav nyní, po vstupu Jihoafričanů do Prazdroje?

Vstup společnosti SAB na tuzemský trh zatím nemá na podnikatelské prostředí téměř žádný vliv. Například se vůbec nic nezměnilo na způsobu získávání nových restaurací či odběratelů lahvového piva. Stále se platí hospodským statisíce korun za to, že změní značku čepovaného piva, a ani jeho

cena se příliš nemění.

Před fúzi Radegastu s Prazdrojem jste měl obrovské obavy. Přetrvávají?

Management nového subjektu, který ovládá zhruba polovinu tuzemského trhu, naštěstí ještě více nevyhrotil trvající cenovou válku. Kdyby se však k tomu odhodlal, antimonopolní úřad by mu zřejmě nezabránil a my bychom se museli intenzivně bránit sami.

Obavy z fúze byly tehdy naprosto legitimní, protože se uskutečnila v naprostém rozporu s platnými zákony. Ten zásadní spočíval v tom, že antimonopolní úřad ústy svého předsedy prohlásil fúzi za pravoplatnou, protože údajně nastala vstupem Nomury do IPB. To má stejnou logiku, jako kdyby řekl, že současně se spojila celá třetina českého průmyslu, kterou v té době banka financovala. Toto byla divoká fúze, jež nastala pouze díky jeho zcela nekompetentní benevolenci.

Postrádala zákonné atributy, to znamená správní řízení, ve kterém byly detailně posouzeny přínosy a rizika spojení pro konkurenční prostředí na relevantním trhu. Zákon stanoví, že úřad může spojení povolit pouze v případě, že přínosy převáží nad riziky. Toto zcela vědomě zanedbal, a tím pádem postupoval v rozporu se zákonem.

Snižuje se malým pivovarům odbyt?

Situace malých pivovarů se v poslední době stabilizovala a některým z nich se dokonce daří výrazně lépe než v minulosti.

Čím si to vysvětlujete?

Menší výrobci si na tvrdou konkurenci trvající zhruba pět let již zvykli. V minulosti totiž došlo k tomu, že celorepublikové značky nekompromisně penězi zaútočily na větší restaurace. Prostě přišly a daly hospodskému tři sta i více tisíc na vybavení. Postupně tak došlo v menších městech a vesnicích k tomu, že regionální značky téměř vymizely. Na to začali doplácet jak spotřebitelé, kteří poznali, že toto pivo je dražší a není chuťově lepší, a také někteří hospodští, již zaznamenali úbytek zákazníků a tedy i nižší výdělek. Ale majitelům provozoven začaly postupně končit smlouvy o odběru piva od velkých výrobců a někteří se postupně vrátili k lokálním značkám.

Dá se říci, že se kvalita piva malých producentů zlepšila?

Ano. Důkazem toho je, že v posledních čtyřech letech se malé pivovary se svými produkty pravidelně umísťují na předních příčkách v soutěži o Zlatý pohár Pivexu. Zatímco před zhruba čtyřmi lety byl poměr mezi malými a velkými pivovary na přibližně stejné úrovni, nyní se stav otočil výrazně ve prospěch regionálních pivovarů. Tato soutěž má velmi přísná pravidla, a pokud pivovary přesto uspějí, tak si troufám tvrdit, že jejich piva svoji kvalitu mají.

Tomáš Mrázek, Tomáš Kňourek